Julius Kunert

Julius Kunert (zvaný také Julius Kunert junior; 4. června 1900 Varnsdorf7. února 1993 Immenstadt) byl sudetoněmecký podnikatel.

Julius Kunert

Narození4. června 1900
Varnsdorf
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí7. února 1993 (ve věku 92 let)
Immenstadt
Německo Německo
ChoťGertraud Eger
RodičeJulius Kunert
DětiGabriele Kunert
PříbuzníJulius Kunert (otec)
Maria Kunert (matka)
Heinrich Kunert (bratr)
Rainer Michel (synovec)
Profesetextilní podnikatel
OceněníBundesverdienstkreuz I.Klasse (SRN)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Narodil se v roce 1900 ve Varnsdorfu, kde jeho matka otevřela v roce 1907 malou pletařskou dílnu, kterou jeho sestra Maria v roce 1913 rozšířila. Julius Kunert senior, vyučený truhlář, se začal od roku 1920 také věnovat pletařině a synové Heinrich a Julius sbírali na začátku 20. let zkušenosti v oboru ve vlastní malé pletárně v sousedním Velkém Šenově. Když otec v roce 1924 založil firmu Wirkwarenfabrik J. Kunert und Söhne OHG (na začátku s 18 zaměstnanci), stali se oba spolumajiteli. Firma se velmi rychle rozvíjela, Julius jun. působil jako obchodní ředitel, Heinrich se věnoval technickým záležitostem. V roce 1938 zaměstnávali 5000 lidí a s výrobou 100 000 párů denně se Kunert stal největším výrobcem punčoch v Evropě.[1] [2]

(V roce 1941 koupil Kunert v Brně textilní podnik zabavený židovské rodině Stiassny, která uprchla před nacisty do USA. Kunert pověřil jednoho brněnského architekta adaptací správní budovy textilky, k realizaci však už nedošlo (textilní výroba byla v době války v brněnských podnicích značně omezena a zčásti nahrazena zbrojní produkcí).[3])

Po konfiskaci varnsdorfského podniku v roce 1945 byla punčochárna v provozu pod hlavičkou národního podniku Elite. Rodina Kunertů musela jít na odsun, což ji přivedlo do bavorského Immenstadtu. Zde začal Julius Kunert v roce 1947 spolu se svým bratrem Heinrichem a se 120 bývalými zaměstnanci z Varnsdorfu nejdříve s výrobou spodního prádla a později s výrobou punčochového zboží, takže v roce 1950 už zaměstnávali 600 lidí.

V 60. letech rozšířil podnik o několik provozů v Bavorsku a v západním Berlíně a 80. letech přemístili část výroby do Tuniska, Maroka a Portugalska. V roce 1971 převzal operativní řízení podniku Kunertův synovec Rainer Michel, od roku 1978 patřila k podniku také německá punčochárna Hudson. V roce 1988 se firma změnila na akciovou společnost se základním kapitálem 28 milionů marek. V roce 1991 dosáhl podnik špičkový obchodní obrat téměř 700 milionů marek, potom se však obrat (a rentabilita) rychle snižovaly.[4]

Část Kunertovy továrny v Immenstadtu

V roce 2013 došlo k insolvenčnímu řízení a v rámci tzv. převodní sanace se stal majitelem firmy Rakušan Grossing.[5]

Julius Kunert byl v roce 1980 německou vládou poctěn Spolkovým záslužným křížem (Bundesverdienstkreuz) I. třídy. V roce 1993 zemřel.[2]

Reference

  1. Kunert, Julius [online]. Deutsche Biographie, 1982 [cit. 2020-10-28]. Dostupné online. (německy)
  2. BIOGRAPHISCHES LEXIKON ZUR GESCHICHTE DER BÖHMISCHEN LÄNDER, Oldenbourg Wissenschaftsverlag München 1984, ISBN 3486525514, str. 346-347
  3. Textilfabrik Stiassny und Neumark (Vlněna) [online]. Brünner Architekturmanual, 2020. Dostupné online. (německy)
  4. Unsere Geschichte [online]. Kunert Hudson, 2020. Dostupné online. (německy)
  5. Insolvenzverfahren für den Strumpfhersteller Kunert [online]. al-in, 2013-05-03. Dostupné online. (německy)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.