Juan del Encina

Narodil se v roce 1469 poblíž Salamancy. Byl potomkem pokřtěných Židů. Po dokončení univerzity v Salamance (v 90. letech 15. století) se stal členem domácnosti Dona Fadriqua de Toledo, vévody z Alby.

V roce 1492 předvedl svému patronovi dramatické dílo, nazvané Triunfo de la fama, oslavující pád Granady. V roce 1495 publikoval svůj Zpěvník (Cancionero), sbírku dramatických a lyrických básní. Kolem roku 1500 se přestěhoval do Říma, kde sloužil jako hudebník u několika kardinálů a šlechticů.

Kolem roku 1518 vstoupil do řeholního řádu a vykonal pouť do Jeruzaléma, kde odsloužil svou první mši. Od roku 1509 byl kanovníkem v Málaze, v roce 1519 byl jmenován převorem v Léonu a podle všeho zemřel v Salamance kolem roku 1533.

Jeho Zpěvník je doprovázen prozaickým traktátem, nazvaným Arte de trobar, líčícím postavení básnictví ve Španělsku. Jeho čtrnáct dramatických děl zahrnuje jak díla čistě náboženská, tak čistě sekulární. Hry Aucto del Repelón a Égloga de Fileno líčí dobrodružství pastýřů, pozdější díla, jako Pládcida y Vitoriano, jsou silně olvivněna Celestinou Fernanda de Rojas.

Umělecká hodnota Encinova díla není výjimečná, nicméně z historického pohledu je důležité, jelikož předznamenává drama 17. století. Jeho lyrické básně jsou zajímavé svou upřímností a vroucností.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juan del Encina na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Juan del Encina na Wikimedia Commons

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Juan del Encina