Joseph Lister

Joseph Lister, 1. baron Lister (5. dubna 182710. února 1912) byl anglický lékař, který způsobil převrat při chirurgických operacích objevem a zaváděním antisepse.

Joseph Lister
Narození5. dubna 1827
Upton House, Newham
Úmrtí10. února 1912 (ve věku 84 let)
Kent
Alma materUniverzitní kolej v Londýně
Londýnská univerzita
PracovištěKrálovská kolej v Londýně
Edinburská univerzita
Glasgowská univerzita
Oborchirurgie
OceněníCroonian Lecture (1863)
Makdougall Brisbane Prize (1872)
Cotheniova medaile (1877)
Královská medaile (1880)
Albert Medal (1894)
 více na Wikidatech
Manžel(ka)Agnes Syme (od 1856)
Agnes Syme
RodičeJoseph Jackson Lister a Isabella Harris
PříbuzníArthur Hugh Lister[1][2], Mary Godlee, Isabella Sophia Lister[2] a John Lister[2] (sourozenci)
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Chirurgické výkony bez antisepse si dnes už nelze představit. Když se podíváme na úzkostlivou čistotu chirurgických sálů, kde se každý příchozí musí důkladně umýt a převléct se do desinfikovaného obleku, je až neuvěřitelné, že tato opatření se dějí ani ne od poloviny 19. století. Předtím se konaly operace bez zvláštního důrazu na čistotu. Proto byla tak častá pooperační hnisání a pochopitelně i pooperační úmrtí. Převrat v tom způsobil právě Joseph Lister objevem antisepse.

Lister byl ovlivněn Pasteurovými a Kochovými pracemi o bakteriích. Uvědomil si nebezpečí, jež hrozí otevřeným ranám od mikrobů přenášejících nemoci a mezi jiným způsobujících zánětlivé hnisání. Dospěl tedy k názoru, že se nákaze při operaci musí předejít. Zrodil se pojem antisepse. Udává se, že první operaci pod antisepsí provedl Lister v roce 1865. Antisepse docílil obvazem nasáklým karbolovou kyselinou. Nedlouho poté, v roce 1867 na sjezdu anglických lékařů v Dublinu, přednesl Lister sdělení o antisepsi. Zde měl naprostý neúspěch, irští lékaři antisepsi neuznali.

Lister se však nedal odradit. V témže roce publikoval své názory na zavádění antisepse v anglickém lékařském časopisu The Lancet.

Lister si v karbolové kyselině (fenolu) především myl ruce, myl i všechny chirurgické nástroje, přikládal na operační ránu obvazy v ní namočené, ba dokonce ji rozprašoval po operačním sále. Zprvu se Lister setkával s nedůvěrou u většiny chirurgů, antisepse pro ně znamenala cosi nezvyklého, ale v sedmdesátých letech 19. století už se našli chirurgové, kteří s ním souhlasili a přidávali se k němu. Antisepse si klestila cestu do více a více operačních sálů a chirurgických pracovišť.

V roce 1891 byl v Londýně otevřen Listerův ústav preventivního lékařství, jenž za více než sto let existence vyprodukoval množství důležitých vědeckých prací. Po jeho vzoru se zařizovaly a zařizují jiné podobné ústavy, zejména v Evropě a Americe.

Antisepse, již vynalezl, způsobila revoluci v chirurgii a tím záchranu miliónů operovaných. Proto má Joseph Lister v dějinách světového lékařství své přední místo.

Odkazy

Reference

  1. Dostupné online. [cit. 2018-06-21]
  2. Kindred Britain.

Související články

Externí odkazy

Anglicky

Česky

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.