Josef Srstka

Josef Srstka (27. května 1895 v Brumovicích[2][3][p 1] – 1. června 1943 [p 2][p 3] v Berlíně-Plötzensee) byl za první světové války příslušníkem československých legií v Srbsku a ve Francii. Po návratu do vlasti nastoupil dráhu důstojníka v prvorepublikové československé armádě. Po vypuknutí druhé světové války, nastolení Protektorátu Čechy a Morava a uvolnění důstojníků z armády pro civilní úkoly se bývalý plukovník generálního štábu Josef Srstka zapojil do ilegální odbojové činnosti v rámci organizace Obrana národa, kde zastával roli pokladníka. Koncem roku 1941 byl zatčen gestapem a o tři měsíce později odsouzen k trestu smrti za přípravu velezrady a zemězrady. Trest smrti byl vykonán v polovině roku 1943 v Berlíně.

Josef Srstka
Josef Srstka na vazební fotografii (z roku 1943)
Narození27. května 1895
Brumovice,Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí1. června 1943 (ve věku 48 let)
Berlin,Německá říše Německá říše
Příčina úmrtípopraven oběšením
Povolánívoják z povolání
Zaměstnavatelčeskoslovenská armáda
Titulplukovník generlního štábu, brigádní generál (in memoriam)
ChoťMarie Hélová[1]
Příbuznínevlastní syn: Jiří Hél[1], nevlastní dcera: Marie Lasáková[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

V legiích (1915–1918)

Po vypuknutí první světové války narukoval Josef Srstka dne 1. března 1915 do rakousko-uherské armády k 99. pěšímu pluku.[5] V 99. pěším pluku v hodnosti praporčíka padl dne 20. června 1916 do zajetí.[5] Do legií se přihlásil v září roku 1916 v Permské gubernii (Osa) a byl (27. listopadu 1916) zařazen (v hodnosti podporučíka) do 3. srbského dobrovolnického pluku.[5] Do československé legie ve Francii byl zařazen 29. května 1918. Legie opouštěl s 21. pěším plukem v hodnosti kapitána.[5]

Průběh vojenské služby (1934–1938)
  • Září 1934 až září 1936: Velitel dělostřeleckého pluku 331[4]
  • Leden 1937 až listopad 1937: Velitel dělostřeleckého pluku 331[4]
  • Rok 1938: Velitel dělostřeleckého pluku číslo 331 Příbram.[6]
  • Od 25. září 1938 do 22. října 1938: Velitel na Velitelství dělostřelectva 4. rychlé divize[4]

Josef Srstka a co o něm vědělo gestapo do roku 1941
"Gestapácký pavouk" znázorňující Schéma činnosti a vedení některých odbojových skupin v protektorátu v letech 1939 až 1941

Zajímavý obrázek o tom, co všechno vědělo gestapo o odboji poskytuje "Schéma činnosti a vedení některých odbojových skupin v protektorátu v letech 1939 až 1941". Ze schématu je vidět, že k velkému obdélníku "ZENTRALLEITUNG DER MILITÄRORGANISATION" = Vrchní velení vojenské organizace (tím je míněna ilegální odbojová organizace Obrana národa – ON) je navázán malý "FINANZ. POLIT." = Finanzpolitik (Finanční politika). Zde jsou uvedena dvě jména: "OBST. CHURAVY" = plukovník Josef Churavý a "OBST. SRSTKA" = plukovník Josef Srstka. Gestapo tedy již v roce 1941 vědělo, že Josef Srstka úzce souvisí s financemi v ilegální organizaci ON.

Zatčení

V ilegální odbojové organizaci Obrana národa (ON) vykonával plukovník generálního štábu Josef Srstka funkci pokladníka.[7] V domě na adrese Badeniho 290/1 Praha 1 (v letech 1940 až 1945 se ulice jmenovala Riethova – německy Benedikt-Rieth-Strasse) sídlila kavárna „Daliborka“.[7] Dne 19. prosince 1941 byl Josef Srstka před touto kavárnou zatčen gestapem.[7] Pokladní kniha Obrany národa, kterou u něj gestapo zabavilo posloužila jako důkazní materiál proti řadě zatčených odbojářů.[7] (Kavárnu „Daliborka“ využívali během protektorátu k ilegálním schůzkám i další vysocí představitelé Obrany národa včetně plukovníka generálního štábu Josefa Churavého.)[7]

Plukovník Josef Srstka v pokladní knize zaznamenával všechny příjmy a vydání vojenského odboje.[8] Finanční částky byly zapsány pod fingovanými jmény.[8] Během vyšetřování vyšlo najevo, že asi v listopadu roku 1941 předal Josef Srstka štábnímu kapitánu Václavu Morávkovi (na příkaz generála Bedřicha Homoly) dalších sto tisíc korun, které byly určeny pro „Frantu“ (agent A-54, Paul Thümmel), jenž podle Homolova sdělení pracoval pro českou věc již od roku 1938.[8] Tak získalo pražské gestapo další střípek do mozaiky o „Zrádci X“, po kterém již delší čas pátralo.

Věznění, odsouzení, poprava

V hodnosti plukovníka[3] generálního štábu[1] byl dne 10. března 1943[3] odsouzen Lidovým soudním dvorem k trestu smrti za přípravu k velezradě a zemězradu (v rámci svých aktivit v ilegální odbojové organizaci Obrana národa)[3] Dne 1. června 1943[3] byl popraven oběšením[3] v Berlíně-Plötzensee (ve věku 48 let).[2]

Po druhé světové válce

Po druhé světové válce (30. července 1948[4]) byl povýšen (in memoriam) do hodnosti brigádního generála.[2]

Odkazy

Poznámky
  1. Zdroj [4] uvádí jako místo narození Josefa Srstky "Jince".
  2. Zdroj [4] uvádí jako datum úmrtí Josefa Srstky 10. březen 1943, ale toto datum odpovídá dni, kdy byl odsouzen.
  3. Zdroj[1] uvádí jako datum úmrtí Josefa Srstky 3. červen 1943.

Reference
  1. Josef Srstka (* May 27, 1895 - June 3, 1943 popraven) [online]. www.geni.com [cit. 2017-11-21]. Dostupné online. (angličtina)
  2. Významné osobnosti - Josef Srstka () [online]. obec Brumovice, okres Břeclav, Jihomoravský kraj: www.brumovice.cz [cit. 2017-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-12-01.
  3. Dokumentace popravených Čechoslováků za druhé světové války v Berlíně-Plötzensee [online]. [cit. 2017-11-21]. Dostupné online.
  4. Srstka, Josef: brigádní generál in memoriam [online]. forum.valka.cz [cit. 2017-11-21]. Dostupné online.
  5. SRSTKA Josef; narozen: 27. května 1895 Brumovice okr. Hustopeče, bydliště: Brumovice okr. Hustopeče [online]. Vojenský ústřední archiv - databáze legionářů [cit. 2017-11-21]. Dostupné online.
  6. Československé vojenství - vaše dotazy a odpovědi na dotazy (Plukovník dělostřelectva Josef Srstka byl v roce 1938 velitelem dělostřeleckého pluku číslo 331 Příbram.) [online]. vojenstvi.cz [cit. 2017-11-21]. Dostupné online.
  7. PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé (rejstřík osob: Josef Srstka). 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. S. 12.
  8. K otázkám Václava Morávka str.8-15.pdf [online]. [cit. 2017-11-21]. Dostupné online.

Literatura
  • Vojenský ústřední archiv Praha, fond Kvalifikační listiny vojenských osob
  • Archiv bezpečnostních složek (ABS) (52, 135, 141, 302, 305), Barch (R 3001, 3017), Der Tod von Plötzensee, Ehrenbuch, GDW, Gedenkstätte Plötzensee
  • Osobní karta legionáře (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za 1. světové války)
  • Legionářský poslužný spis (archivní materiál, z něhož byly čerpány informace do databáze legionářů za 1. světové války)
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.