Josef Schrott

Josef Schrott (17. února 1813 Vídeň22. prosince 1888 Vídeň[1]) byl rakouský a český vysokoškolský pedagog německé národnosti, jeden ze zakladatelů univerzitní výuky státního účetnictví a národohospodářských věd, v 60. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu.

Prof. Josef Schrott
poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1867  1870

Narození17. února 1813
Vídeň
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí22. prosince 1888
Vídeň
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVídeňský ústřední hřbitov
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

Roku 1851 požádal na pražské univerzitě o definitivu. Tehdy se uvádí jako profesor Lvovské univerzity. Po schválení za mimořádného profesora převzal po Johannovi Christianu Ammanovi výuku státního účetnictví na Právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Byl zakladatelem rakouské kamerální vědy (soubor nauk národohospodářského a ekonomického charakteru). Roku 1870 přešel na Vídeňskou universitu.[2][3] Zde působil do roku 1884, kdy výuku jeho oboru převzal Gustav Seidler.[1]

Během působení v Praze se v 60. letech 19. století zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v lednu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm v městské kurii (obvod Georgswalde – Königswalde).[4] V krátce poté vypsaných zemských volbách v březnu 1867 v tomto obvodu mandát obhájil.[5] Přední německojazyčný pražský deník Bohemia ho v nekrologu zmínil jako „rozhodného zastánce Němectva.“[6] V sněmovní debatě v roce 1866 o změnách volebního systému, kdy se ostře střetávala federalistická česká koncepce s centralistickými představami českých Němců, prohlásil Schrott, že české požadavky jsou neúnosné a že v případě jejich naplnění by čeští Němci museli hledat oporu u svých soukmenovců v Německé říši, čímž by se vytvořily podobně odstředivé poměry jako na etnicky italském jihu monarchie. Historik Otto Urban označuje toto prohlášení za ve své době ojedinělé. Na Schrotta reagoval František Ladislav Rieger, který jeho vývody odmítl s tím, že on sám nebude za českou populaci nikdy hovořit o tom, že „se dáme připojit k Rusku.“[7]

Dlouhodobě rovněž zasedal v zastupitelstvu města Prahy.[6]

Odkazy

Reference

  1. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 12. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Seidler, Gustav (1858-1933), Staatsrechnungs- und Staatswissenschaftler, s. 130. (německy)
  2. Universitní výuka účetnictví v českých zemích do třetí čtvrtiny dvacátého století [online]. vse.cz [cit. 2013-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-21. (česky)
  3. Přehled personálních spisů profesorů a docentů pražské (od 1882 české a německé) univerzity uložených v Rakouském státním archivu ve Vídni [online]. nacr.cz [cit. 2013-08-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-11. (česky)
  4. http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm
  5. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/001schuz/s001002.htm
  6. Wien. Bohemia. Prosinec 1888, roč. 61, čís. 357, s. 4. Dostupné online.
  7. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 199. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.