Josef Loutocký

Josef Loutocký (31. března 1868, Hnojice – 7. ledna 1931, Olomouc) byl český reformní pedagog a spisovatel.

Absolvoval české gymnázium v Olomouci a učitelský ústav v Příboře, poté působil jako učitel na obecných školách v Nákle (1887–1891), Laškově (1891–1895), Želechovicích (1895–1910) a v Troubelicích (1910–1926), kterou pomáhal založit a jejímž se stal ředitelem.[1] Byl také okresním školním inspektorem a od roku 1927 žil na penzi v Olomouci.[2]

Působil v různých učitelských organizacích a v Národní jednotě pro východní Moravu, byl též jedním z prvních propagátorů české turistiky na severní Moravě, např. v letech 1922–1924 byl předsedou jesenické župy KČST. Podporoval zakládání českých škol v obcích s převahou Němců, v roce 1918 dokonce přebíral do československé správy převážně německé město Uničov. Některé jeho učebnice se používaly na nižších školách v celé první Československé republice, napsal také několik divadelních her pro děti.[1] Jeho literární práce celkově usilovala o reformu elementárního učení, zvláště počtů a čtení.[3]