Josef Labický

Josef Labický (4. července 1802 Krásno[1] na Sokolovsku – 19. srpna 1881 Karlovy Vary[2]) byl český houslista a dirigent, který se proslavil zejména jako skladatel tehdejší populární taneční hudby (polky, valčíky, kvapíky, čtverylky). Psal se také Labotzki, v matrice Lawitzky, v cizojazyčné literatuře a na svých dílech uváděn jako autor Joseph Labitzky.

Josef Labický
Portrét skladatele od F. G. Schlicka
Základní informace
Narození4. července 1802
Krásno
České království České království
Úmrtí18. srpna 1881 (ve věku 79 let)
Karlovy Vary
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Žánryklasická hudba a populární hudba
Povolánídirigent, hudební skladatel a houslista
Nástrojehousle
DětiAugust Labitzky
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hudebník
Portrét Josefa Labického z Univerzitní knihovny Goethovy univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem

Narodil se 4. července 1802 v Krásnu. Roku 1803 se ještě jako kojenec přestěhoval se svými rodiči do Bečova nad Teplou, kde žil dlouhá léta v domě č. p. 205. V mládi studoval u kantora Karla Veita[3] hru na violu a klavír, avšak živil se jako postřihač.

Od svých čtrnácti let hrál Labický s různými kočovnými kapelami a v roce 1820 dostal místo v orchestru v Mariánských Lázních. V letech 1823–1824 působil v Mnichově a poté cestoval Německem jako koncertní houslista. V roce 1825 dal dohromady svůj vlastní orchestr, se kterým měl turné ve Vídni a ve Varšavě. V roce 1835 založil v Karlových Varech lázeňský orchestr, který řídil až do roku 1852. Labického taneční kousky se staly populárními v celé Evropě, včetně Anglie (kde byl ale zapletený do soudního procesu „Cocks vs Purday“, což byl britský soudní případ v záležitosti autorských práv[4]).

Labický komponoval především taneční skladby; i když později byla jeho sláva zastíněna Johannem Straussem mladším, avšak mnozí (např. Václav Jan Křtitel Tomášek) oceňují Labického talent výše, zejména při skladbě kvapíku. Ale známý je Labický především tím, že v letech 1837–1839 vydal tři taneční směsky národních písní – ovšem mnoho z nich převzal z předcházející Rittersberkovy sbírky z roku 1825. Takové směsky nejen později posloužily jako vzor např. Ferdinandu Hellerovi při komposici České besedy, ale měly velký buditelský význam v celém národním obrození.

Kromě taneční hudby byl i autorem vážné a duchovní hudby. Celkový počet jeho děl se odhaduje na 300 kousků.

Rodina

V roce 1824 se Labický oženil s Antonií Hergetovou, dcerou bečovského starosty.[5] V Bečově se narodily i jeho děti: Eduard (architekt), August (hudebník), Wilhelm (houslista) a Antonie (operní pěvkyně). V roce 1849 dva z jeho synů absolvovali konzervatoř a časem sestavili i vlastní orchestr. Mladší z nich, August Labický (Labitzky), později nastoupil do otcova orchestru jako houslista a 1869 byl jmenován jeho kapelníkem; stal se přítelem Antonína Dvořáka, jehož skladby zařadil do stálého repertoáru svého orchestru, ale přesto nedosáhl popularity svého otce.

Vybrané skladby
  • Koncert pro flétnu a orchestr
  • Variace pro pozoun a orchestr
  • A la guerre kvapík (Schlacht-Aspern-Gallopp)
  • Aurora-Walzer
  • L’adieu: Romance sans paroles pro violu a klavír, Op. 286 (1872)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph Labitzky na anglické Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. The New Grove Dictionary of Music and Musicians By Sadie, Stanley
  4. Reports of Cases Argued and Determined in the English Courts of Common Law
  5. Matriční záznam o sňatku

Literatura

Související články
  • Společnost přátel J. Labitzkého
  • Labitzkého lávka
  • Labitzkého sál, Poštovní dvůr, Karlovy Vary (dříve Blücherův či Pruský sál)
  • dům Labitzký čp. 467 z roku 1855 v Mariánskolázeňské ulici
  • lázeňský dům Labitzký, Mariánskolázeňská 15, bydliště Josefa

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.