Josef Kuchař (básník)

Josef Kuchař (14. listopadu 1847 Chábory u Dobrušky[1] – 26. května 1926 Praha) byl český básník, člen družiny ruchovců. Psal především idylické veršované povídky a lyriku v prosté, nepříliš bohaté formě.

Josef Kuchař
Rodné jménoJosef Morawec
Narození14. listopadu 1847
Chábory
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí26. května 1926 (ve věku 78 let)
Praha
Československo Československo
Národnostčeská
Povoláníúředník
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodil se 14. listopadu 1847 v Cháborech u Dobrušky Kateřině Morawcové. Po svatbě Kateřiny s Josefem Kuchařem 21. dubna 1856 bylo jeho příjmení změněno na Kuchař.[1]

V mládí se přidal ke skupině ruchovců kolem J. V. Sládka a aktivně přispíval do almanachů a časopisů. Spolupracoval s časopisem Český student. V té době vydal také svou první básnickou sbírku, Básně Josefa Kuchaře (1869).[2]

V 70. letech redigoval jičínský časopis Krakonoš.[2] Později získal trvalé zaměstnání jako úředník banky Slavie.[3] Dále literárně tvořil; psal idylické veršované povídky a plachou lyriku a vydával je v drobných knížkách.[2]

    Během první světové války mu zemřel syn Břetislav. Jeho památce věnoval Kuchař sbírku Do věčnosti (1924).[2]

    Ačkoli byl v mládí považován za slibného básníka a aktivního představitele své generace, ke konci života byl již téměř zapomenutý. (Pravděpodobnou příčinou bylo napsání oslavné "Hymny" do jubilejního císařského památníku "Viribus unitis".[4]) V létě 1925 jej v kině Passage ranila mrtvice. Následující měsíce věnoval psaní literárních vzpomínek[2] (např. povídka V Medlíku nad Dunajem, otištěná v Národní politice).[5]

    Nebyl příliš plodným autorem. Jeho sbírky básní byly útlé a vydávané s několikaletými odstupy. Kuchařova poezie je prostá, jeho výrazové prostředky omezené. Na druhou stranu mají jeho básně půvab intimity a jsou opravdově procítěné.[2]

    Dílo[4]

    Básně
    • Básně Josefa Kuchaře – Hradec Králové: vlastním nákladem, 1869
    • Chýžka – Praha: v. n. 1881
    • Ze zašlých a nových dob – Praha: v. n., 1885
    • Cestou životem – Praha: v. n., 1891
    • Za soumraku – Praha: Vilém Doubrava, 1911
    • Hlubiny a obzory: znělky a jiné básně – Praha: V. Doubrava, 1914
    • Pohádka dávno uprchlého jara: báseň lyricko-epická a jiné verše – Praha: Borský a Šulc, 1923
    • Do věčnosti: cyklus básní za synem Břetislavem – Praha: Borský a Šulc, 1924

    Próza
    • Národní píseň: vesnická povídka – Praha: Jan Otto, 1894
    • Pašerova Anežka: povídka z hor – Praha: V. Doubrava, 1896

    Hudebniny
    • [Mužské sbory] [rukopis] – Karel Bendl [Růžinko má dřímej, Můj růženec, Za památku]. 1872
    • Ty, mrtvé srdce dřímej [rukopis]; Přinesli jaro na křídlech – K. Bendl; [J. Kuchař text]. 1872
    • Vlasti má! – Miloslav Javorník; Nikdy zpět! – Josef Kuchař; Lásky kouzlo – Břetislav Doubravský — Alois Rublič. Praha: Fr. A. Urbánek
    • Mrtvé srdce [rukopis]; Babí léto: dva sbory pro čtvero hlasů smíšených – František Jilek; [text J. Kuchař; Vítěslav Hálek]
    • Písně pro mandolinu [rukopis] – upravil Alois Fišer; ... Melodie – Jan Malát; text J. Kuchař; ... 1924

    Reference
    1. SOA Zámrsk, Matrika narozených 1840-1857 v Cháborech u Dobrušky, sign.26-4, ukn.1486, str.226. Dostupné online
    2. Jméno Josefa Kuchaře…. Národní listy. 1926-05-28, roč. 66, čís. 145, s. 9. Dostupné online [cit. 2011-08-01].
    3. Josef Kuchař. Národní listy. 1926-05-27, roč. 66, čís. 144, s. 9. Dostupné online [cit. 2011-08-01].
    4. KUNC, Jaroslav. Slovník soudobých českých spisovatelů. Krásné písemnictví v letech 1918–1945. Praha: Orbis, 1945. 1018 s. S. 441.
    5. KUCHAŘ, Josef. V Medlíku nad Dunajem. Národní politika. 1926-01-10, roč. 44, čís. 10, s. 1. Dostupné online [cit. 2011-08-01].

    Externí odkazy
    This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.