Josef Košťál
Josef Košťál (7. listopadu 1851, Neděliště (okres Hradec Králové)[1] – 17. října 1920, Praha[2]) byl středoškolský profesor, folklorista, spisovatel povídek pro mládež, autor studií a zvykosloví.
Josef Košťál | |
---|---|
Josef Košťál | |
Narození | 7. listopadu 1851 Neděliště (okres Hradec Králové) |
Úmrtí | 17. října 1920 Praha |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Národnost | česká |
Vzdělání | Gymnázium v Hradci Králové, Filozofická fakulta pražské univerzity |
Povolání | Středoškolský profesor, folklorista, spisovatel povídek pro mládež, autor studií a zvykosloví |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
Dětství strávil Josef Košťál v Nedělišti a Rozběřicích. Základní školu navštěvoval ve Všestarech, kde získal obecné vzdělání. Psát, číst a počítat se naučil ještě před nástupem do školy z popudu otce. V letech 1864 až 1873 navštěvoval gymnázium v Hradci Králové. V tomto období byl také svědkem prusko-rakouské války, zážitky z níž popsal v autobiograficky laděném díle Moje vzpomínky na válku r. 1866. Po úspěšném složení maturitní zkoušky, začal studovat klasickou filologii a češtinu na filozofické fakultě pražské univerzity. Po dostudování se stal suplentem a později i profesorem na nižším gymnáziu v Novém Bydžově. Zde se mu podařilo nasbírat řadu materiálů k jeho studiím a dílům. Od roku 1899 byl profesorem v Praze, na reálném gymnáziu v Truhlářské ulici. Vyučoval češtinu, němčinu, řečtinu a latinu. Do penze odešel v roce 1910.[3]
Rodinný život
S manželkou Františkou, rozenou Bohdaneckou (1854–??) měl sedm dětí, z nichž tři předčasně zemřely.[1]
Aktivity
Oblíbil si divadlo, které se stalo jeho vášní až do sklonku jeho života. V ochotnických souborech vystupoval i po dobu svých univerzitních studií. Divadlu se věnoval převážně o prázdninách a ke konci svého života, kdy v Kostomlátkách u Nymburka režíroval dětská představení.[3]
Dílo
Na dílo mělo vliv prostředí, ze kterého autor pocházel i jeho dětství. V díle se snaží popsat život na venkově v období 19. století. Zaměřuje se na jednotlivé zvyky, tradice, pověry i na ústní lidovou slovesnost.[4] Již od svých studií se věnoval národopisu. Jeho snaha zachytit život českého lidu vyústila ve shromáždění více než 20 000 zvyků a pověr, které slyšel na venkově. Ty doplnil o výtahy ze sbírek K. J. Erbena, F. Bartoše, Č. Zíbrta a z beletrie B. Němcové, Karoliny Světlé a A. V. Šmilovského.[5]
Své práce uveřejňoval ve Výročních zprávách novobydžovského gymnázia a ve zprávách pražského novoměstského gymnázia. Nakladatele pro své dílo našel až u F. Popelky, který vydal jeho národopisnou studii Dětský věk.[4]
Knižní vydání
- Ptactvo v názorech, pověrách a zvycích lidu českého (Ve Velkém Meziříčí, Šašek a Frgal, 1895)
- Živočišstvo v podání prostonárodním (Ve Velkém Meziříčí, Šašek a Frgal, 1900)
- Dětský věk (Praha, Fr. Popelka, 1891)
- Pohádky, báchorky a pověsti (Díl 1; Telč, E. Šolc, datum vydání neurčeno a Šolc a Šimáček 1920)
- Lidová mluva na Bydžovsku (Praha, nákl. vl., 1902)
- Rostlinstvo v podání prostonárodním (Šašek a Frgal, 1902)
- Ze světa pohádek a bájí (pro mládež dospělejší; V Praze, Dr. Frant. Bačkovský, 1903)
- Pohádky, báchorky a pověsti (Telč, E. Šolc, 1905-1909)
- Drobné báje, pohádky, báchorky a pověsti (Telč, Emil Šolc, 1910-1911 a 1920)
- Čarodějnice a čaroděj v tradici lidové (Praha, Šolc, 1919 a 1920)
- Drobné báje a pověsti (svazek 4; Praha, Emil Šolc, 1919] Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
- Pohádky, báchorky a pověsti (Díl 2.; Praha, Šolc a Šimáček, 1922)
- Drobné črty (z literární pozůstalosti; Chotěboř, 1924)
- Moje vzpomínky na válku r. 1866 (K šedesátému výročí bitvy u Chlumu; Chotěboř, 1925)
- Nerosty v podání prostonárodním (Oheň, Poklad; V Praze, 1928)
Časopisecké příspěvky
Přispíval do Bydžovských listů, Časopisu přátel starožitností, Český lidČeského lidu, Hlasatele, Jitřenky, Kurýra, Literárních listů[zdroj?], Mladého čtenáře, Stráže nad Cidlinou, Ratibora, Světa zvířat, Venkova, Zábavných listů, Zlaté Prahy. Dále přispíval do kalendářů, do Kottova Slovníku česko-německého a Ottova Slovníku naučného.[4]
Odkazy
Reference
- Soupis pražských obyvatel, Košťál Josef
- foto a úmrtní oznámení. Český svět. 4. 11. 1920, s. 118. Dostupné online.
- BARTŮŠKOVÁ, Sylva. Lexikon české literatury. Díl 2, sv. 2, K-L. Praha: [s.n.], 1993. ISBN 80-200-0345-2. S. 878–879.
- BENÝŠKOVÁ JARMILA, František Vích. Literární Hradec Králové: slovníková příručka. Hradec Králové: Okresní knihovna, 1994. 180 s. ISBN 80-85059-10-X. S. 82.
- BARTŮŠKOVÁ, Sylva. Lexikon české literatury. Díl 2, sv. 2, K-L. Praha: [s.n.], 1993. ISBN 80-200-0345-2.
Literatura
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Košťál
- BENÝŠKOVÁ, Jarmila; VÍCH, František. Literární Hradec Králové: slovníková příručka. 1. vyd. Hradec Králové: Okresní knihovna, 1994. 180 s. ISBN 80-85059-10-X. S. 82.
- Dopis z literární pozůstalosti prof. J. Košťála. 3. vyd. [s.l.]: Osvěta lidu 25, 1922. 1 s.
- HORÁK, J. Josef Košťál 1851–1920. 1. vyd. [s.l.]: Národopisný věstník českoslovanský 14, 1921. S. 109–111.
- HORÁK, J. Československá vlastivěda II. Člověk. Praha: Národopis československý, 1933. S. 401 109-111.
- J. B. P. Josef Košťál – otec pověr. Vzpomínka jubilejní. [s.l.]: Ratibor 18, 1901. S. 645–646.
- J. P. Josef Košťál – otec pověr. Vzpomínka jubilejní. [s.l.]: Ratibor 18, 1901. S. 645–646.
- J. P. Josef Košťál. [s.l.]: Český lid XI, 1902. S. 110.
- JEŘÁBEK, R. Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Biografická část. Praha: [s.n.], 2007. S. 117.
- Josef Košťál. In: Masarykův slovník naučný 4. Praha: [s.n.], 1929. S. 123.
- Josef Košťál. In: Ottův slovník naučný 14. Praha: [s.n.], 1899. S. 968.
- Josef Košťál. In: Ottův slovník naučný nové doby 3/2. Praha: [s.n.], 1835. S. 788.
- KOŘÍNEK, A. Josef Košťál. In: Výroční zpráva vyššího gymnasia českého v Praze II.. Praha: [s.n.], 1911. S. 22.
- PEŠEK, J. Profesor Josef Košťál. Časopis pro dějiny venkova 7. 2. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1921. S. 59–64.
- Profesor Josef Košťál. In: Moje vzpomínky na válku r. 1866. K šedesátému výročí bitvy u Chlumu. Vydáno podporou ČSAV v Praze. 2. vyd. [s.l.]: [s.n.], 1925. S. 73–75.
- Vzpomínka na sběratele prof. Josefa Košťála. 45. vyd. [s.l.]: Týden 14, 1939.