Josef Knejzlík

Narodil se v domě čp. 64 v Horce u Třebíče. Pokřtěn byl jako římský katolík, ale 12. února 1921 vystoupil z církve.[1] Vyučil se typografem. První působiště získal roku 1901 v Brně, kde pracoval jako novinář pro list Pokrok. Už na počátku století se stal národním socialistou, v roce 1903 založil mládežnický spolek Rozkvět. O dva roky později přijal nabídku Václava Klofáče a odstěhoval se do Přerova, aby se zde stal společníkem tiskařské firmy Bartheldy a spol.[2]

V obecních volbách roku 1907 byl za české národní sociály zvolen do přerovského zastupitelstva. Práci dělil mezi zastupitelstvo a časopis Český rolník, který roku 1909 zakoupil a jehož redakci přestěhoval do své nové vily v Předmostí. O rok později se dostal do obecního zastupitelstva a spolupodílel se na založení místní Národní jednoty. Po návratu z fronty byl zvolen starostou Předmostí (1919) a tuto funkci zastával plných 23 let. Od roku 1920 byl starostou Sokola. Jeho působení ve funkci starosty bylo úspěšné, o čemž svědčí také pravidelné vítězství národních socialistů v obecních volbách.[2]

Knejzlík byl vášnivý zahrádkář, v Předmostí vybudoval velkou botanickou zahradu (dnes zaniklou) a na Čekyňském kopci ovocné sady. V širším okolí byl znám především jako redaktor časopisu Český rolník. Ten původně vycházel v Radslavicích pod vedením Jaroslava Dostalíka. Knejzlík jako hlavní redaktor nastoupil v roce 1909 a vydávání přesunul do Předmostí. Za první světové války, když Knejzlík narukoval na frontu, vedla list krátce jeho manželka, poté ale vydávání ustalo. Český rolník byl obnoven v roce 1923, o dva roky později byl přejmenován na Rádce a v roce 1934 na Rádce z Předmostí. Časopis měl ve 20. letech poměrně velký rozsah – 48 stran a na 5000 předplatilů, i z ciziny.

Knejzlíkův syn Vlastimil (1910 – 1997),[2] který otci s časopisem pomáhal už od roku 1929, převzal zcela redakci v roce 1948. O dva roky později se opět změnil název – na Rádce zahrádkářů a vydávání se přesunulo do Prahy, kde ale záhy zanikl.

Roku 1924 se stal po odstoupení poslance Jana Pelikána členem národního shromáždění za Československou stranu národně socialistickou. Zde si počínal značně temperamentně, při projednávání kongruového a celního zákona v červnu 1926 se zúčastnil virválu, kvůli kterému byl pak zbaven imunity a trestně stíhán (odsouzen ale nebyl). Mandát dvakrát obhájil, ale v roce 1931 rezignoval, aby se nadále mohl věnovat práci v Předmostí. Místo něj na poslanecký post nastoupil Petr Solfronk. Zastával však nadále různé regionální stranické funkce (předsednictví okresního výkonného výboru r. 1930).[5][6] V době nástupu do parlamentu se uvádí jako předseda okresní nemocenské pokladny v Přerově, profesí malozemědělec a redaktor.[7]

Josef Knejzlík byl pravidelným řečníkem při slavnostních událostech, přispíval též do národně socialistických novin Hlasatel, nenechal si ujít zejména protiklerikální akce.

V červnu 1942 jeho starostování skončilo, když byl zatčen německou armádou. Zemřel v roce 1952 ve věku 73 let.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Knejzlík na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Knejzlík
• Josef Knejzlík v Národním shromáždění roku 1930