Josef Kepka
Profesor Josef Kepka (26. února 1902, Vranovice[1] – 11. října 1952, Pankrác[1]) byl český středokoškolský profesor a jedna z obětí komunistického teroru.[2]
Josef Kepka | |
---|---|
Narození | 26. února 1902 Vranovice |
Úmrtí | 11. října 1952 (ve věku 50 let) Praha |
Příčina úmrtí | oběšení |
Místo pohřbení | Ďáblický hřbitov |
Povolání | středoškolský učitel |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Josef Kepka vystudoval Vysokou obchodní školu v Praze. Ve třicátých letech navštívil Sovětský svaz, kde se seznámil s tamními podmínkami. Jelikož patřil k známým odpůrcům komunistů, byl v roce 1952 obviněn ze spolupráce s tzv. Zelenou internacionálou, která měla údajně v Československu připravovat ozbrojený odpor proti komunistům na venkově, ve vykonstruovaném procesu odsouzen k trestu smrti a v dubnu 1952 popraven.
Ostatky popraveného byly tajně pohřbeny do hromadného hrobu na Ďáblickém hřbitově.[3] Na Čestném pohřebišti v Ďáblickém hřbitově se nachází symbolický Kepkův hrob. Tamní symbolické náhrobky odkazují na zemřelé politické vězně bez ohledu na jejich přesné místo pohřbení.[4]
Odkazy
Reference
- Matriční narození a křtů farnosti Stupno
- Břasy-Vranovice, Pamětní deska Josefu Kepkovi, 2016-06-30
- DVOŘÁKOVÁ, Zora. Popravení, kam jste se poděli? Příběh jednoho výzkumu.. Praha: Nakladatelství Eva – Milan Nevole, 2013. ISBN 978-80-904313-2-4. S. 149. (česky)
- Dvořáková, 2013, s. 32.
Literatura
- Antonín Kratochvíl: Žaluji (2-3), vydání Praha 1990
- Navrátil, Ivo: Oheň na Strážníku. Procesy s tzv. Zelenou internacionálou na Jilemnicku. Z Českého ráje a Podkrkonoší 16, 2003, s. 147-178