Josef Haffner

V roce 1830 absolvoval studia filozofie na Univerzitě ve Štýrském Hradci a roku 1835 medicínu na Vídeňské univerzitě, kde získal roku 1837 titul doktora lékařství. Do roku 1844 pak působil na praxi ve Štýrském Hradci, kde byl zároveň chudinským a soudním lékařem a zasedal ve vedení místního dětského špitálu. Věnoval se botanice a botanická společnost v Edinburghu ho jmenovala svým členem. Roku 1844 převzal po otci správu rodinného statku zapsaného v zemských deskách. Během revolučního roku 1848 zasedl v rozšířeném Štýrském zemském sněmu za kurii velkostatkářskou. Od roku 1850 zasedal v obecní radě v Oberdorfu. Zároveň působil jako předseda okresního zemědělského spolku ve Voitsbergu.[1]

Po obnovení ústavní vlády se opět zapojil do politiky. V roce 1861 se stal poslancem Štýrského zemského sněmu za kurii venkovských obcí, obvod Stainz, Voitsberg, Deutschlandsberg.[1] Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Štýrsko (kurie venkovských obcí). Opětovně byl zemským sněmem do Říšské rady delegován v roce 1867.[3] K roku 1861 se uvádí jako lékař, bytem v Hohenburgu in Steiermark.[4]

V Říšské radě patřil k takzvané frakci německých autonomistů, která byla součástí širšího bloku německým liberálů (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[1]

Kromě parlamentních funkcí se koncem 60. let 19. století uvádí i jako okresní starosta ve Voitsbergu. Zasedal v ústředním výboru štýrské zemědělské společnosti.[1]

Zemřel v říjnu 1883 na svém statku Hohenburg. Uváděn coby doktor lékařství a bývalý zemský a říšský poslanec. Bylo mu podle dobového oznámení o úmrtí 73 let.[2]