Josef Boháček
Josef Boháček (23. května 1853, Domousnice – 29. října 1932, Turnov) byl český podnikatel, dlouholetý vlastník a ředitel strojírenského závodu C. k. privilegované první české strojní továrny na motouz a provaznické výrobky v Turnově, mecenáš a ve své době jeden z nejbohatších měšťanů Turnova.
| Josef Boháček | |
|---|---|
| Narození | 26. listopadu 1853 Domousnice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 29. října 1932 (ve věku 79 let) Turnov  Československo |
| Místo pohřbení | Mariánský hřbitov v Turnově |
| Povolání | průmyslník |
| Choť | Emílie Boháčková, roz. Fotrová |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
Mládí
Narodil se v Domousnici v severovýchodních Čechách jako nemanželské dítě Marii Boháčkové. Ta pracovala jako služebná v domě majitele místního panství Karla Půlpána, rytíře z Feldsteinu a je velmi pravděpodobné, že on byl otcem. Josef vychodil obecnoua hospodářskou školu, následně odešel roku 1878 pracovat do Turnova.
V Turnově
Zde nastoupil do továrny na provazy a motouzy vlastněnou JUDr. Vojtěchem Fotrem. Boháček se zde díky svým schopnostem vypracoval do vedoucích pozic podniku a následně se začátkem 80. let 19. století oženil s Fotrovou dcerou Emilií. Továrnu, jejíž vedení následně převzal, zachránil před hospodářským úpadkem a nadále výrobu rozvíjel. Po svatbě začali s manželkou bydlet v prostorném domě v Skalově ulici v Turnově (následně tzv. Boháčkův dům), který nechal vystavět Vojtěch Fotr. Boháčkovým se narodily děti Josef, Emilie a Josefína,
Po roce 1900 se u Boháčkovy manželky a potomků rozvinula dědičná těžká psychická choroba. Nejstarší dvaadvacetiletý syn Josef, student ČVUT v Praze, spáchal pod jejím vlivem roku 1905 sebevraždu, následujícího roku zemřely též obě dcery, Emílie a Josefína. Boháček ztrátou svých dětí nesmírně trpěl, přesto dokázal tovární výrobu nadále úspěšně řídit. Se svou manželkou nadále nepolevovali ani v dobročinné a společenské činnosti: jejich působení výrazně posilovalo český kulturní vliv ve městě ležícím poblíž tehdy většinově německy mluvících regionů. Roku 1916 obdržel Boháček čestné občanství města Turnova za přínos v polnohospodářství. Ve městě byl znám jako oblíbený a poctivý zaměstnavatel.
Na popud manželky Emilie odkázal Josef Boháček roku 1927 rodinný dům nově vznikajícímu Muzeu města Turnova. Emílie strávila poslední roky svého života na lůžku, zemřela roku 1928.
Závěr života
Josef Boháček zemřel 29. října 1932 v Turnově a byl pochován do rodinné hrobky spolu se svou manželkou a dětmi, a také rodinou svého tchána Vojtěcha Fotra. Autorem secesního náhrobku byl proslulý pražský sochař Vilém Amort specializující se na realizace hrobek.
Odkaz
Boháčkova provaznická továrna v Turnově byla ve 2. polovině 20. století přičleněna k podniku Juta. V jeho domě dnes sídlí expozice Muzea Českého ráje