Josef Šolle

Po maturitě na obchodní akademii v Plzni a vykonání státní zkoušky z účtovědy působil nejprve v Živnostenské bance a po pěti letech se stal zaměstnancem Hypoteční banky. Vedle povolání bankovního úředníka se věnoval i držustevnictví. V letech 1911-1923 jako tajemník, místostarosta a pak starosta Svazu hospodářských družstev. Zasedal i v mnoha hospodářských institucích (1903 člen správní rady a ředitelství České společnosti pro obchod a průmysl, 1919 člen Spořitelny české atd.). V roce 1893 založil v Plzni kulturně vzdělávací spolek Jednota katolických jinochů a mužů. Po přesídlení do Prahy byl aktivní v Jubilejním katolickém spolku Praha a v Křesťansko-sociální straně lidové. V letech 1907-1919 byl členem výkonného výboru křesťanskosociální strany. V letech 1919-1923 člen výkonného výboru ČSL v Čechách.[3]

Od roku 1918 zasedal v Revolučním národním shromáždění[4] za lidovce. Byl profesí úředníkem Hypoteční banky.[5] Působil i jako ředitel této banky. V roce 1918 byl kromě toho členem Národního výboru československého.[6]

Podílel se i na budování lidoveckého tisku: roku 1918 založil deník Lid a Pražský večerník. Aktivní byl také v charitativní oblasti a od papeže Pia X. obdržel řád Pro Ecclesia et Pontifice.[7]

Jeho synem byl archeolog Miloš Šolle (1916-2004).[6]