Jokne'am (mošava)

Leží v nadmořské výšce 59 metrů, na pomezí Jizre'elského údolí, jihovýchodního úbočí masivu Karmel a svahů planiny Ramat Menaše. Z ní do Jizre'elského údolí míří podél jižního okraje vesnice vádí Nachal ha-Šofet, přímo skrz obci pak Nachal Keret a na severu je to pak Nachal Jokne'am. V krajině západně od obce stojí zalesněný kopec Tel Kira, na severozápadním okraji vesnice je to sídelní tel Tel Jokne'am.

Vesnice je urbanisticky propojena se stejnojmenným městem Jokne'am. Administrativně jde ale o dvě samostatné obce. Je situována v zemědělsky využívané krajině, cca 72 kilometrů severovýchodně od centra Tel Avivu a cca 20 kilometrů jihovýchodně od centra Haify. Mošavu Jokne'am obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské. 5 kilometrů severozápadním směrem odtud ovšem na hřbetu horského masivu Karmel leží drúzská sídla.

Na dopravní síť je vesnice napojena pomocí dálnice číslo 70, jež vede směrem k pobřeží Středozemního moře, a dálnice číslo 66, která sleduje jihozápadní okraj Jizre'elského údolí. Další místní komunikace propojují vesnici se sousedním stejnojmenným městem. Poblíž obce prochází i železniční trať v Jizre'elském údolí obnovená roku 2016, na níž zde funguje stanice Jokne'am – Kfar Jehošua.

Obec Jokne'am byla založena roku 1935[2] Nazvána byla podle starověké lokality Joknoám, kterou zmiňuje například Kniha Jozue 12,22[3]

Vznik novověkého židovského osídlení zde umožnila pozemková transakce, při níž tu Jehošua Chankin získal do židovského vlastnictví pozemky od arabské statkářské rodiny. V roce 1934 nabyl převod právní platnosti a hned následujícího roku se sem nastěhovali první židovští osadníci. Zakladateli vesnice byla skupina židovských přistěhovalců z Německa a Nizozemska.[4]

Šlo o unikátní model zřizování vesnice, kdy její obyvatelé dokázali sami financovat převod pozemků do osobního vlastnictví a rozvoj osady. Jokne'am se tím lišil od kolektivních (kibuc) a družstevních (mošav) vesnic v okolí.[5] V prvních letech nicméně kolonisté čelili hospodářským potížím, kvůli kterým polovina rodin vesnici opustila. Situace se stabilizovala až ve 40. letech 20. století.[6]

Během arabského povstání, které v tehdejší mandátní Palestině vypuklo v roce 1936, byla vesnice napadena arabskými útočníky, kteří v květnu 1936 zničili dva tisíce stromů v okolí mošavy. V srpnu téhož roku byli při arabském útoků zastřeleni dva strážci vesnice.[7]

Po vzniku státu Izrael bylo v 50. letech 20. století vedle stávající vesnice založeno rozvojové město Jokne'am zvané tehdy též Jokne'am Illit (Horní Jokne'am) určené pro ubytování masivní vlny přistěhovalců.[4] Šlo nejprve o provizorní přistěhovalecký tábor (ma'abara) zřízený roku 1950, v následujících letech přetvářený na trvalou zástavbu. Soužití původní zemědělské populace s nově příchozími městskými obyvateli ale nebylo úspěšné. Sedláci z původního Jokne'amu nechtěli sdílet jednu obec s chudšími přistěhovalci v novém městě. Roku 1967 proto došlo k správnímu oddělení obou obcí. Jokne'am Illit tehdy získal statut místní rady (malého města), zatímco mošava Jokne'am se oddělila jako ryze vesnické sídlo.[8][9] V 70. a 80. letech 20. století město Jokne'am procházelo vleklou hospodářskou krizí. Od 90. let 20. století ale začalo prosperovat a role se obrátily. Počátkem 21. století se uvažovalo o sloučení města Jokne'am s mošavou Jokne'am, tentokrát jako vyjádření ekonomické síly města ve srovnání se stagnující zemědělskou vesnicí.[8]

Místní ekonomika v Jokne'am je založena na zemědělství a turistickém ruchu. Část lidí za prací dojíždí mimo obec.[4] Zemědělství už není dominantním způsobem obživy.[5][6]

V obci funguje synagoga, obchod, plavecký bazén, sportovní areály a zařízení předškolní péče o děti. Základní škola je k dispozici ve vesnici Kfar Jehošua.[10]

V září 1980 se na vesnici zřítilo letadlo Douglas A-4 Skyhawk izraelské armády. Jedna místní žena podlehla zraněním utrpěným při nehodě. Pilot přežil.[11]

Obyvatelstvo Jokne'am je sekulární.[10] Podle údajů z roku 2014 tvořili populaci v Jokne'am Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě rostoucím počtem obyvatel. K 31. prosinci 2014 zde žilo 1350 lidí. Během roku 2014 populace stoupla o 2,4 %.[1]