John Poynting

John Henry Poynting (9. září 1852 – 30. března 1914[2][3]) byl anglický fyzik. Byl profesorem fyziky na Mason Science College po dobu dvaceti let v období 1880 až 1900, a poté působil na University of Birmingham, kde setrval až do své smrti.

John Poynting
Narození9. září 1852
Manchester
Úmrtí30. března 1914 (ve věku 61 let)
Birmingham
Alma materUniverzita v Cambridgi
Povolánífyzik a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelBirminghamská univerzita
OceněníAdams Prize (1893)
Královská medaile (1905)
Bakerian Lecture (1910)
člen Královské společnosti
PříbuzníFrank Poynting[1] (sourozenec)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Poynting byl nejmladším synem Thomase Elforda Poyntinga, unitářského ministra. Narodil se na faře v Monton Unitarian Chapel v Eccles v Lancashire (jeho otec sloužil jako ministr od roku 1846 až do roku 1878). V mládí získal vzdělání v nedaleké školy provozované jeho otcem. V letech 1867 až 1872 absolvoval Owens College, nyní univerzita v Manchesteru, kde mezi jeho učitele fyziky patřili Osborne Reynolds a Balfour Stewart. Od roku 1872 do roku 1876 byl studentem na univerzitě v Cambridgi, kde získal vysoké vyznamenání za matematickou práci. V pozdních 70 letech 19. století pracoval v Cavendishově laboratoři v Cambridge pod Jamese Clerka Maxwella.[4]

Objevil Poyntingův vektor, který popisuje směr a velikost elektromagnetického toku energie a je používán v Poyntingově větě, což je tvrzení o zachování energie pro elektrické a magnetické pole. Tato práce byla poprvé zveřejněna v roce 1884. Provedl měření Newtonovy gravitační konstanty pomocí inovativních prostředků v roce 1893. V roce 1903 byl první kdo si uvědomil, že sluneční záření může být tvořeno malými částicemi.[5] Toto bylo později pojmenováno jako Poyntingův–Robertsonův jev.

Objevil torzní-prodlužovací spojení v konečném napětí pružnosti. To je nyní známé jako pozitivní Poyntingův jev v kruhu.

Poynting a nositel Nobelovy ceny J. J. Thomson byli spoluautory multisvazkové vysokoškolské učebnice fyziky, která byla v tisku asi 50 let a měla široké využití během první třetiny 20. století.[6] Poynting sepsal větší část z nich.[7]

Byl mu udělen čestný magisterský titul v roce 1901 na Birmingham University.[8]

Poynting žil v 11 St Augustine Road v Edgbastonu se svou rodinou a zaměstnanci. Předtím bydlel v 66 Beaufort Road v Edgbastonu. Zemřel na diabetické kóma ve věku 61 let v 10 Ampton Road v Edgbastonu v roce 1914.

Odkaz
University of Birmingham - Poyntingova fyzikální budova - modrá deska

Krátery na Marsu a na Měsíci jsou pojmenovány na jeho počest, podobně jako hlavní fyzikální budova University of Birmingham a oddělení společnosti, Poyntingovy fyzikální společnosti.

Díla J. H. Poyntinga

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Henry Poynting na anglické Wikipedii.

  1. Dostupné online.
  2. GRO Register of Births: DEC 1852 8c 391 BARTON - John Henry Poynting, mmn = unknown
  3. GRO Register of Deaths: MAR 1914 6d 128 KING'S N. - John Henry Poynting, aged 61
  4. John Henry Poynting's biography at Institute of Physics.
  5. BENEST, Daniel; FROESCHLÉ, Claude. Interrelations Between Physics and Dynamics for Minor Bodies in the Solar System. [s.l.]: Atlantica Séguier Frontières, 1992. Dostupné online. ISBN 2-86332112-9. S. 437. (anglicky)
  6. For a lengthy though incomplete listing of the editions of Poynting and Thomson's Text-book of Physics see Worldcat.org.
  7. Reported in the biography of JJ Thomson by Davis & Falconer, previewable at Google Book Search Preview.
  8. University campus Blue Plaque Trail [online]. Birmingham University [cit. 2014-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-06. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.