John Penn (politik)

John Penn (17. května 1741 Caroline County, Virginie – 14. září 1788 Stovall, Severní Karolína) byl americký politik, právník a signatář Deklarace nezávislosti Spojených států a Článků Konfederace jako delegát Severní Karolíny.

John Penn
John Penn, americký politik
Narození17. května 1741
Caroline County, Virginie
Úmrtí14. září 1788 (ve věku 47 let)
Stovall, Severní Karolína
Místo pohřbeníGuilford Courthouse National Military Park, Severní Karolína
Národnostamerická
RodičeCatherine Penn
Profeseadvokát a otrokář
Podpis
CommonsJohn Penn (North Carolina politician)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

John Penn se narodil poblíž Port Royal v Caroline County ve Virginii, jako jediné dítě Mosese Penna a Catherine [Taylor] Penn. Do obecné školy chodil jen dva roky, protože jeho otec nepovažoval vzdělání za důležité.[1] V osmnácti letech, po smrti jeho otce, Penn soukromě studoval právo u svého strýce Edmunda Pendletona.[Poz 1] V roce 1762 se stal právníkem ve Virginii. V roce 1774 se Penn přestěhoval do Stovallu v Severní Karolíně, kde provozoval svou právnickou praxi až do své smrti v roce 1788. Dne 28. července 1763 se Penn oženil se Susannah Lyne. Pár měl tři děti.[2] Jejich dcera Lucy se provdala za politického vůdce a senátora Virginie Johna Taylora.

Politická kariéra

Penn byl zvolen do 3. a 4. provinčního kongresu v Severní Karolíně za okres Granville a tímto orgánem byl poté vyslán jako delegát druhého kontinentálního kongresu v roce 1775. Pracoval zde do roku 1780. Deklaraci nezávislosti podepsal v roce 1776 spolu s dalšími delegáty ze Severní Karolíny: Josephem Hewesem a Williamem Hooperem. V roce 1777 byl Penn jedním ze signatářů Článků Konfederace. Penn také pracoval ve výboru válečné rady (The Board of War), a to až do roku 1780, kdy odešel do důchodu, aby se znovu věnoval právnické praxi. V roce 1784 sloužil v Severní Karolíně jako výběrčí daní. Po smrti v roce 1788 byl pohřben na svém panství poblíž Stovallu v Granville County. V roce 1894 byly jeho ostatky přeneseny do Guilford Courthouse National Military Park v Greensboro. Místo je upomínkou na bitvu u Guilfordu z 15. března 1781, která byla jednou z prvních bitev závěrečné kampaně americké revoluční války vedoucí k britské kapitulaci v Yorktownu. Zde byly znovu uloženy jeho ostatky spolu s ostatky Williama Hoopera, jeho kongresového kolegy.[3][4] Pozůstatky jeho domovského místa v oblasti Stovall s jeho původním hrobem a nedalekým hřbitovem otroků jsou udržovány místní spolkem Dcery Americké revoluce (Daughters of the American Revolution – DAR).[5]

Odkaz

Na jeho počest byla pojmenována námořní loď USS John Penn.[6]

U dálnice ve Stovallu v Severní Karolíně byl 10. ledna 1936 postaven pro Johna Penna panel cti, byl to první panel cti postavený státem Severní Karolína.[7]

Poznámka
  1. Edmund Pendleton (9. září 1721 - 23. října 1803) byl zakladatel Virginie, politik, právník a soudce. Působil v legislativě ve Virginii před americkou revoluční válkou a během ní a stal se jejím mluvčím. Zúčastnil se prvního kontinentálního kongresu jako jeden z Virginských delegátů spolu s Georgem Washingtonem a Patrickem Henrym a vedl zasedání na kterých Virginie vyhlásila nezávislost (1776) a přijala ústavu USA (1788). V tomto článku byl použit překlad textu z článku Edmund Pendleton na anglické Wikipedii.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Penn (North Carolina politician) na anglické Wikipedii.

  1. Goodrich, Rev. Charles A.Lives of the Signers to the Declaration of Independence. New York: William Reed & Co., 1856. s. 433–35
  2. STAFF, DSDI. John Penn. The Society of the Descendants of the Signers of the Declaration of Independence [online]. 2011-12-11 [cit. 2020-03-30]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Marker: G-1. www.ncmarkers.com [online]. [cit. 2020-03-30]. Dostupné online.
  4. Guilford Courthouse National Military Park. declaration.fas.harvard.edu [online]. [cit. 2020-03-30]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Spartanburg Herald-Journal, neděle 9. srpna 1998, str. B5.
  6. DANFS: USS John Penn (AP-51/APA-23). archive.is [online]. 2007-08-08 [cit. 2020-03-30]. Dostupné online.
  7. North Carolina Highway Historical Marker Program. www.ncmarkers.com [online]. [cit. 2020-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-07.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.