John Green

John Green se narodil v Indianapolis ve státě Indiana Mikeovi a Sydney Greenovým. Tři měsíce po jeho narození se rodina přestěhovala do Michiganu a později do Birminghamu v Alabamě a nakonec do Orlanda na Floridě[13][14]. Green chodil na střední školu Indian Springs v Alabamě, která později inspirovala jeho první román Hledání Aljašky[15]. Green mluvil o své zkušenosti se šikanou, která mu velice znepříjemnila léta dospívání[16]. Vystudoval angličtinu a religionistiku na Kenyon College.

Po promoci Green pět měsíců pracoval jako kaplan v dětské nemocnici ve městě Columbus v Ohiu[17]. Původně se chtěl stát episkopálním knězem, ale jeho zkušenosti s prací v nemocnici (setkával se s dětmi, které trpěly smrtelnými nemocemi) ho přivedly ke kariéře spisovatele[18]. Později se k tomutu tématu vrátil v románu Hvězdy nám nepřály.

Několik let žil Green v Chicagu, kde pracoval pro kritický časopis Booklist a v mezičase pracoval na Hledání Aljašky[16]. Později Green žil v New Yorku, kde studovala jeho manželka Sarah Uristová Greenová[19]. Pár měl svatbu 21. května 2006.[20] Ve videích na kanálu VlogBrothers se o Sarah mluví jako o „Yeti“, protože se odmítala objevovat v záběru. Objevila se na YouTube ve videochatu s prezidentem Obamou, během něhož se prezidenta zeptala, jestli mají s manželem pojmenovat svou nenarozenou dceru Eleanor nebo Alice.[21]

Green má obsedantně-kompulzivní poruchu a svým potížím týkajícím se duševního zdraví se na YouTube zevrubně věnuje.[22][23][24][25] Jde mu o destigmatizaci duševních poruch. Hrdinka jeho poslední knihy Jedna želva za druhou rovněž trpí OCD. Green dlouhodobě podporuje uprchlíky. Nechal se slyšet, že „pokud sdílíte mé náboženské přesvědčení, není žádných pochyb, jak Ježíš pohlíží na chudé, bezprizorní a uvězněné.“[26]

Greenův první román Hledání Aljašky vyšel v roce 2005 (č. 2013, Knižní klub). Je to příběh zasazený do prostřední střední školy, při jehož psaní se Green inspiroval svými zkušenostmi ve škole Indian Springs. Kniha získala Cenu Michaela L. Printze, kterou Americká knihovnická asociace (ALA) každoročně uděluje „nejlepší knize napsané pro teenagery, posuzováno podle literární hodnoty“[2]. Společnost Paramount koupila filmová práva a najala jako scenáristu a režiséra Joshe Schwartze, ale o pět let později, když se stále nic nedělo, Green svým fanouškům oznámil, že přestože on si scénář „zoufale zamiloval“, společnost Paramount o něj moc zájmu nejeví[27]. V květnu 2018 Green oznámil fanouškům, že podle knihy vznikne seriál na televizní stanici Hulu[28].

Greenova druhá kniha Příliš mnoho Kateřin (2006, č. 2015, Knižní klub) byla jedním z finalistů Ceny Michaela L. Printze[29].

Green spolu se dvěma dalšími spisovatelkami YA literatury, Lauren Myracleovou a Maureen Johnsonovou, napsal povídkový soubor Sněží, sněží... (2008, č. 2015, YOLI). Knihu tvoří tři propojené povídky, včetně Greenovy povídky Vánoční zázrak. Všechny tři příběhy se odehrávají v tom samém městečku během silné sněhové bouře.

Greenova třetí knihy Papírová města vyšla v roce 2008 (č. 2014, Knižní klub). Na motivy knihy byl v roce 2015 natočen stejnojmenný film[30][31].

Poté Green spolu se svým kamarádem, YA spisovatelem Davidem Levithanem, napsali román Will Grayson, Will Grayson (2010, č. 2016, YOLI)[32][33]. Kniha byla jedním z finalistů ve dvou literárních cenách udělovaných Americkou knihovnickou asociací: Stonewall Book Award (za vynikající počin v LGBT literatuře pro děti a mládež) a Odyssey Award (za vynikající počin v produkci audioknih)[34].

V srpnu 2009 Green oznámil, že píše novou knihu s názvem The Sequel (Druhý díl)[35], nikdy ji však nedokončil. Jeho šestá kniha Hvězdy nám nepřály (č. 2013, Knižní klub) vyšla v lednu 2012. Green uvedl, že několik částí z The Sequel bylo do tohoto románu zahrnuto. Jednou z inspirací příběhu byla nerdfighterka Esther Earlová, která v šestnácti letech zemřela na rakovinu.[3] Green podepsal celý první náklad (150 000 výtisků). Podle knihy byl v roce 2014 natočen úspěšný film stejného jména se Shailene Woodley a Anselem Elgortem v hlavní roli.[36]

Přestože měly jeho knihy především pozitivní kritické ohlasy, Green mluvil o několika chybách, které v nich zpětně našel.[37] V odpověď na tweet od fanouška se například omluvil za to, že v Papírových městech použil slovo retarded (retardovaný), a uvedl: „Ano, lituju toho. Tehdy jsem si myslel, že má autor odpovědnost zobrazovat jazyk tak, jak se užívá, ale teď... o osm let později už nemám pocit, že knize, která pojednává o polidšťování druhých, nějak prospěl odlidšťující jazyk.“ A dodal: „Ve filmu to slovo není, a už ho nikdy nepoužiju v knize ani jinde.“[38]

V září 2015 Green oznámil, že si dává pauzu od sociálních médií, aby se mohl soustředit na svou další knihu.[39] V srpnu 2016 uvedl, že v následujících deseti měsících omezí svoje veřejná vystoupení, aby mohl dokončit rukopis.[40] V září ovšem Green na YouTube oznámil, že už možná žádnou další knihu nevydá, a svoje současné zkušenosti se psaním popsal jako „takový intenzivní nátlak, jako by mi lidi při psaní koukali přes rameno“.[41] V červnu 2017 bylo zveřejněno, že Greenův další román Jedna želva za druhou (č. 2018, YOLI) bude vydána v říjnu 2017.[42] Kniha se okamžitě po vydání ocitla na prvním místě žebříčku bestsellerů The New York Times.[43] Hlavním tématem knihy je život s obsedantně-kompulzivní poruchou (ODC), s níž má Green rovněž osobní zkušenost.

1. ledna 2007 založil John se svým bratrem Hankem kanál na Youtube zvaný VlogBrothers. Bratři se rozhodli, že spolu po dobu jednoho roku vůbec nebudou komunikovat pomocí textu, jen prostřednictvím videí, a odstartovali tak projekt Brotherhood 2.0 (Bratrstvo 2.0). Každý všední den jeden z nich přidal video.[44][45] V červenci zveřejnil Hank video se svou písní „Accio Deathly Hallows“ (Accio Relikvie smrti), kde zpíval o tom, jak se těší na vydání posledního dílu Harryho Pottera.[46] Video mělo velký úspěch a objevilo se dokonce i na přední stránce YouTube, což kanálu přineslo spoustu nových diváků. V posledním videu projektu bratři oznámili, že budou v natáčení videí pokračovat i nadále.[47] V současné době zveřejňuje každý z bratrů jedno video týdně, John každé úterý. V květnu 2018 měl kanál přes tři miliony odběratelů.

Díky svým videím získali bratři rozsáhlou fanouškovskou základnu po celém světě. Její členové si říkají nerdfighteři.[48] Mají slogan „Don't forget to be awesome“ (Nezapomeňte být úžasní). Nerdfighteři a bratři Greenovi se angažují v celé řadě huminitárních projektů, včetně každoročního Project for Awesome (Projekt za úžasnost), což je charitativní fundraisingová událost; dále webové stránky Kiva, kde lidé půjčují peníze lidem z rozvojových zemí, kteří chtějí začít s podnikáním[49]; a charitativní organizice Foundation to Decrease World Suck (Nadace na snížení nanicovatosti světa), kterou bratři Greenové sami založili[50].

Kromě hlavního kanálu VlogBrothers bratři rozjeli i několik vedlejších projektů, např. Truth or Fail nebo HankGames.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku John Green na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu John Green na Wikimedia Commons
• johngreenbooks.com - oficiální webové stránky Johna Greena