Berneška velká

Berneška velká (Branta canadensis) je velký druh ptáka z řádu vrubozobých.

Berneška velká
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádvrubozobí (Anseriformes)
Čeleďkachnovití (Anatidae)
Rodberneška (Branta)
Binomické jméno
Branta canadensis
(Linnaeus, 1758)
Rozšíření bernešky velké
Rozšíření bernešky velké
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Taxonomie

Uvádí se několik poddruhů:

  • B. c. canadensis
  • B. c. fulva
  • B. c. interior
  • B. c. maxima
  • B. c. moffitti
  • B. c. occidentalis
  • B. c. parvipes

K bernešce velké byla dříve řazena i berneška malá, která je dnes považována za samostatný druh.[2]

Popis
Berneška velká v letu
Berneška velká s mláďaty
  • Délka těla: 90–100 cm
  • Rozpětí křídel: 160–175 cm
  • Hmotnost: 2,9–4,95 kg (samice), 4,1–5,41 kg (samec)[2]

Berneška velká je větší než husa velká, s nápadně dlouhým krkem. Břicho, boky a hřbet jsou hnědavé, vespod světlejší. Krk a hlava jsou leskle černé, s velkou, čistě bílou skvrnou na tvářích, zasahující až pod krk. Na svrchní straně těla a bocích vytvářejí béžovobílé špičky per jemný vlnkovitý vzor. Pohlaví se od sebe zbarvením neliší, mladí ptáci mají vlnkování nerovnoměrné a hůře patrné, liší se také světleji hnědočernou hlavou a krkem a hnědavým odstínem „podkrčníku“.[3]
Při určování je možné ji zaměnit s berneškou bělolící nebo berneškou malou, ve srovnání s nimi je ale znatelně větší a má delší krk. Berneška malá má kratší zobák a strmější čelo, berneška bělolící má výrazně větší plochy bílé barvy na hlavě a ostrý černo-bílý přechod na hrudi.[4]

Hlas

Nejčastěji se ozývá dvouslabičným „aur-lyt“, přičemž druhá slabika je vyšší. Může se také ozývat hlubším, nosovým kejháním.[4]

Rozšíření

Původní oblast rozšíření je v Severní Americe, v Evropě se vyskytuje jako introdukovaný druh. Populace jsou z většiny tažné. Do České republiky zřejmě zaletují jedinci ze severozápadu Evropy; lze se s nimi setkat nepravidelně po celý rok, častěji v zimě a na jaře.[2][4][5]

Bionomie
Vejce bernešky velké

Živí se zejména travinami, vodními rostlinami a polními plodinami,[3] v menší míře také korýši, měkkýši a dalšími bezobratlými.[2]

Hnízdění

Hnízdí od března do června. Hnízdo si staví na ostrůvcích nebo pobřežních náplavech, vzácně také na stromech. Samice snáší zpravidla 5–6 vajec, na kterých sedí sama 28–30 dní.[2]

Hospodářský význam

V Severní Americe je berneška velká významným zástupcem lovné zvěře.

Reference
  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. Branta canadensis (berneška velká) [online]. BioLib.cz [cit. 2020-08-28]. Dostupné online.
  3. HECKER, Katrin; HECKER, Frank. Atlas ptáků: 230 evropských druhů. Praha: [s.n.], 2015. 189 s. ISBN 9788024755120. OCLC 923584220 S. 96.
  4. SVENSSON, Lars a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Plzeň: Ševčík, 2016. ISBN 978-80-7291-246-9. S. 20–21.
  5. Přehled pozorování bernešky velké z území ČR na stránkách FK ČSO (citováno 2013-03-05)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.