Johann Rasp

Profesí byl poštmistr.[3] Dlouhodobě a opakovaně zastával post starosty rodné Plané. 18. února 1898 byl jmenován čestným občanem města.[3] Byl mu udělen Řád Františka Josefa a pamětní medaile za 40 let státních služeb. Předsedal výboru planské spořitelny a zastával funkci okresního starosty.[4]

Po obnovení ústavního života v Rakouském císařství počátkem 60. let 19. století se zapojil i do zemské politiky. V zemských volbách v Čechách v roce 1861 byl zvolen v městské kurii (volební obvod Planá – Tachov – Stříbro – Žandov) do Českého zemského sněmu.[5][6] Mandát obhájil v zemských volbách v lednu 1867, nyní za kurii venkovských obcí, obvod Planá – Teplá – Bezdružice,[7] i v krátce poté konaných zemských volbách v březnu 1867.[8] Na sněm se po jisté přestávce vrátil až v doplňovacích volbách v září 1871, kdy uspěl v městské kurii (obvod Planá, Tachov, Stříbro, Žandov).[9] Obhájil poslanecké křeslo v zemských volbách v roce 1872[10] i volbách roku 1878.[11] Stranicky se tehdy uvádí jako stoupenec takzvané Ústavní strany (liberální německá formace podporující centralistický model rakouského státu).[12] Ve svém obvodu uspěl i ve volbách roku 1883[13] a volbách roku 1889, nyní zmiňován jako člen liberální (pokrokové) strany.[14][15] Byl členem zemské subkomise pro reformu pozemkové daně.[3]