Johann Philipp Krieger

Bratři Kriegerové pocházeli z norimberské rodiny výrobců koberců. Johann Philipp se začal učit na cembalo ve věku 8 let u Johanna Drechsela, žáka skladatele Johanna Jakoba Frobergera. Na dechové a smyčcové nástroje ho později učil virtuóz na violu da gamba Gabriel Schütz (1633-1710).

Brzy opustil Norimberk a dále studoval hru na varhany v Kodani u královského varhaníka Johannese Schrödera a skladbu u Kaspara Förstera. Po dobu pobytu v Kodani působil jako varhaník v kostele sv. Petra (Sankt Petri Kirke). Kolem roku 1667 dostal nabídku stát se varhaníkem v Christianii (nyní Oslo, Norsko), ale na přání rodičů ji odmítl.

Po návratu do Německa, vstoupil do služeb markraběte Christiana Ernsta von Brandenburg-Bayreuth v Bayreuthu, kde později zastával pozici kapelníka. Po vypuknutí Francouzsko-nizozemské války a z toho vyplývajícího omezení hudebních aktivit dvora, požádal o propuštění a odejel na studijní cetu do Itálie.

Nejprve se zastavil v Benátkách, kde studoval kompozici u Johanna Rosenmüllera a hru na cembalo u Giovanni Battisty Volpeho. Kromě toho se seznámil s řadou předních italských skladatelů jako byli Francesco Cavalli, Giovanni Legrenzi a Pietro Andrea Ziani. Poté putoval do Říma, kde byli jeho učiteli Antonio Maria Abbatini a Bernardo Pasquini. V roce 1675 přicestoval do Vídně a stal se oblíbencem císaře Leopolda I., který jej, a všechny jeho sourozence, povýšil do šlechtického stavu.

Po krátkém pobytu v Bayreuthu, Frankfurtu a Kasselu se 2. listopadu 1677 stal dvorním varhaníkem sasko-weißenfelského vévody Augusta (1614–1680) v Halle. Po smrti Augusta se stal vévodou jeho bratr Johann Adolf I., který přesunul rodové sídlo do Weißenfelsu. Spolu s jeho dvorem se stěhoval i Johann Philipp jako dvorní kapelník. Tuto funkci pak zastával 45 let, až do své smrti v roce 1725. Poté v této funkci působil až do roku 1736 jeho syn, Johann Gotthilf.

Johann Philipp byl velice plodný skladatel, který zásoboval weißenfelský dvůr bezpočtem chrámových i světských skladeb včetně přibližně 2 000 kantát, nejméně 18 oper, mnoha triových sonát atd. Kromě toho na dvorských koncertech uváděl skladby mnoha jiných skladatelů. Vedl si přesné záznamy o tom kdy a které skladby byly provedeny. Naneštěstí většina jeho skladeb byla ztracena. Např. z oněch 2000 kantát se dochovalo pouze 76.