Johann Hönig

Narodil se v Karlově Studánce na Moravě. Po absolvování vysoké školy působil v letech 1839–1843 jako první profesor nově zřízené katedry technického kreslení na Hornické a lesnické akademii v Banské Štiavnici. Zavedl přednášky a zkoušky z deskriptivní geometrie, což narazilo na odpor studentů a setkalo se i s nepochopením dvorské komory jako nadřízeného orgánu akademie. V roce 1843 přešel na Polytechnický institut ve Vídni, kde se stal profesorem a přednostou katedry deskriptivní geometrie. V čele katedry stál 27 let a vychoval první silnou generaci deskriptivních geometrů (R. Niemtschik, R. Staudigl, Rudolf Skuherský, G. V. Peschke aj.), která se zasloužila o rozvoj deskriptivní geometrie jako vědy a jako bázového předmětu teoretického základu inženýrského vzdělávání.

V dějinách deskriptivní geometrie je označován za zakladatele deskriptivní geometrie jako vědecké disciplíny v Rakousku (přesněji – v Rakousko-Uhersku). Jeho učebnice Úvod do studia deskriptivní geometrie (Anleitung zum Studium der darstellenden Geometrie, Vídeň 1845) sloužila po tři desetiletí jako vzor vědecké a učebnicové literatury z deskriptivní geometrie v Rakousku. Pravidelnými veřejnými přednáškami z deskriptivní geometrie se zasloužil o propagaci tohoto předmětu u širší veřejnosti.

Během revolučního roku 1848 se zapojil i do politiky. Ve volbách roku 1848 byl zvolen do rakouského ústavodárného Říšského sněmu. Zastupoval volební obvod Úsov na Moravě. Uvádí se jako profesor polytechnického institutu.[2] Patřil ke sněmovní levici.[3] Uvádí se etnicky jako Němec.[4]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Johann Hönig na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Johann Hönig na Wikimedia Commons