Jo'av Galant

Narodil se v Jaffě v centrálním Izraeli a s vyznamenáním vystudoval ekonomii a management na Haifské univerzitě, kde získal titul bakalář.[4] Vojenskou kariéru zahájil v roce 1977, kdy se stal příslušníkem elitního námořního komanda Šajetet 13. Po dokončení kurzu námořních důstojníků velel raketovému člunu. Po šesti letech působení v Šajetet 13 si vybral cestovní volno a počátkem 80. let odešel do Spojených států, kde pracoval jako dřevorubec na Aljašce.[2] V roce 1986 se stal velitelem roty a byl povýšen do hodnosti podplukovníka.[4] Počátkem 90. let se nakrátko přesunul do pozemních sil a v roce 1993 se stal velitelem Dženínské brigády. V roce 1994 se však opět vrátil k námořnictvu, kde tři roky velel Šajetet 13.[4] V letech 1997 až 1999 působil jako velitel divize Gaza a posléze se stal velitelem obrněné divize Centrálního velitelství. V roce 2001 byl jmenován zástupcem velitele štábu pozemních sil.[2] O rok později byl povýšen do hodnosti generálmajora a stal se vojenským poradcem premiéra Ariela Šarona, čímž se dostal do Generálního štábu. Když Šaron v roce 2005 prosadil jednostranné izraelské stažení z Pásma Gazy, byl Galant jmenován velitelem Jižního velitelství, kde působil do roku 2010. Z této pozice se mimo jiné zapojil do operace Lité olovo, kterou naplánoval a řídil.[2] V říjnu jej na postu nahradil Tal Ruso.

Po odchodu z aktivní služby se zapojil do politiky. Ve volbách v roce 2015 byl zvolen do Knesetu za novou stranu Kulanu.[5] Od května 2015 zastává ve čtvrté Netanjahuově vládě post ministra výstavby.[6]

Je ženatý a společně se svou manželkou Claudine, která dokončila vojenskou službu v hodnosti podplukovnice, žije v mošavu Amikam.[4] Mají dvě dcery a syna.