Joža Ország-Vranecký mladší

Narodil se v rodině Joži Országa-Vraneckého staršího v Novém Hrozenkově. Vystudoval učitelný ústav ve Valašském Meziříčí. Jako učitel a později školský úředník působil nejprve na Podkarpatské Rusi v Užhorodě. Po návratu na Valašsko učil v Novém Hrozenkově a dalších školách na Vsetínsku. V roce 1960 byl komunisty donucen odejít z Nového Hrozenkova. Přestěhoval se do Hrabyně, kde pracoval jako krajský metodik pro ruční práce.[1]

V roce 1967 se vrátil na Valašsko jako pracovník Valašského muzea v přírodě. Věnoval se zde především dokumentaci tradičních lidových řemesel na Valašsku.[1]

Po druhé světové válce založil novou hrozenkovskou cimbálovou muziku, ve které byl primášem. O jeho kvalitách svědčí ocenění z folkloristického festivalu ve Strážnici, kde v letech 1957 a 1958 získal první ceny za sólovou hru na lidový hudební nástroj. Vedle houslí hrál i na další nástroje. Věnoval se také výrobě lidových hudebních nástrojů. Sbíral lidové písně a tance, které později vydal v řadě časopiseckých článků a v publikacích Tance z Nového Hrozenkova a A měl sem já píščalenku.[1]

• Tance z Nového Hrozenkova, Praha : SNKLHU, 1957
• A měl sem já píščalenku : o lidových hudebních nástrojích, dětských hříčkách a hrách na Moravském Valašsku, Ostrava : Krajské nakladatelství, 1963
• Lidové hudební nástroje na Valašsku, Valašské muzeum v přírodě : Rožnov pod Radhoštěm, 1968
• Dýmkařství na východní Moravě, Valašské muzeum v přírodě : Rožnov pod Radhoštěm, 1972
• Valašské kovářství, Valašské muzeum v přírodě : Rožnov pod Radhoštěm, 1973
• Křiváčkářství na Valašsku, spolu s Evou Urbachovou, Valašské muzeum v přírodě : Rožnov pod Radhoštěm, 1978