Jitrocel nejvyšší
Jitrocel nejvyšší (Plantago altissima) je rostlina z rodu jitrocel která je v České republice považována za již vyhynulou (A1).
Jitrocel nejvyšší | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
Čeleď | jitrocelovité (Plantaginaceae) |
Rod | jitrocel (Plantago) |
Binomické jméno | |
Plantago altissima L., 1762 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Výskyt
Jedná se o rostlinný druh s areálem výskytu omezeným na jihovýchod Evropy. Jeho severní hranice rozšíření prochází jihozápadem Rakouska, Slovenskem a Maďarskem, jižní hranice vede koncem Balkánského poloostrova. Ještě v polovině 20. století tato rostlina vyrůstala, i když jen vzácně, na jižní Moravě v okolí Břeclavě. Nyní již nejsou po více než 50 let věrohodné údaje o jejím výskytu v české přírodě.
Nejblíže ČR se tento druh vyskytuje na Slovensku (slovensky skorocel najvyšší) kde vyrůstá ojediněle na Záhorské a Podunajské nížině v okolí řek Moravy a Dunaje. Počátkem 20. století rostl na Slovensku ještě asi na padesáti lokalitách, v současnosti je řazen do kategorie mezi kriticky ohrožené druhy (CR).
Popis
Vytrvalá rostlina dorůstající do průměrné výše 50 až 90 cm. Z poměrně dlouhého, plazivého a jen málo větveného oddenku s tlustými kořeny vyrůstá několik listových růžic které jsou tvořené početnými kopinatými listy rostoucími vzpřímeně. Listy bývají dlouhé 20 až 40 a široké 2 až 5 cm, dole jsou zúžené do řapíku a na vrcholu zahrocené, po obvodě bývají celistvé nebo oddáleně zubaté, mají výraznou podélnou žilnatinu s pěti až sedmi žilkami a za mládí jsou porostlé bělavými chlupy.
Pevné přímé nebo obloukovitě prohnuté stvoly, vysoké 50 až 90 cm, jsou hranaté (se 6 až 12 podélnými rýhami) a přitiskle chlupaté. Na jejich vrcholech jsou do hustých elipsoidních či válcovitých, 2 až 7 cm dlouhých klasů sestaveny oboupohlavné květy s asi 6 mm vejčitými listeny které jsou na koncích dlouze špičaté. Čtyři suchoblanité, zašpičatělé, roztroušeně chlupaté kališní lístky jsou 4 mm dlouhé a dva z nich jsou srostlé. Stejný počet vejčitých korunních lístků tvoří trubku, jejích nahnědlé laloky jsou 2,5 mm dlouhé. Čtyři hnědavé nitky tyčinek dosahují délky 6 až 10 mm a nesou žlutooranžové, 3 mm velké prašníky. Ploidie druhu je 2n = 72.
Plodem je podlouhlá 4 mm tobolka s uťatým vrcholem. Obsahuje několik, téměř 3 mm dlouhých, červenohnědých lesklých semen.
Ekologie
Místem růstu jitrocele nejvyššího jsou vlhké a mokré louky, taktéž i občas zaplavované močály převážně aluviálního charakteru. Nejlépe mu vyhovují neutrální až mírně alkalické písčité a hlinito-písčité půdy v teplých, nížinatých oblastech. Poblíž mořských pobřeží rostliny snášejí i brakickou vodu.[1][2][3][4][5]
Reference
- DÍTĚ, Daniel. BOTANY.cz: Jitrocel nejvyšší [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 06.02.2011 [cit. 2014-11-06]. Dostupné online. (slovensky)
- GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/2: Skorocel najvyšší [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1997 [cit. 2014-11-06]. S. 569–571. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-06. ISBN 80-224-0481-0. (slovensky)
- KOBRLOVÁ, Lucie. Portál české flory: Květena: Plantago altissima [online]. PřF, Univerzita Palackého, Olomouc [cit. 2014-11-06]. Dostupné online. (česky)
- GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 06.11.2014]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
- Catalogazione floristica per la didattica: Plantago altissima [online]. Dipartimento di Biologia e Protezione delle Piante, Università di Udine, IT [cit. 2014-11-06]. Dostupné online. (italsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu jitrocel nejvyšší na Wikimedia Commons
- (italsky) Foto jitrocele nejvyššího