Jindřich Haužvic
Jindřich Haužvic (22. listopadu 1875, Praha – 18. října 1943, Praha) byl ředitel Lučebních závodů v Kolíně a ve Slaném a soudní znalec.
Jindřich Haužvic | |
---|---|
Jindřich Haužvic | |
Narození | 22. listopadu 1875 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 18. října 1943 (ve věku 67 let) Praha Protektorát Čechy a Morava |
Příčina úmrtí | mozková mrtvice |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Bydliště | Václavkova 4, Praha 6 (dříve ulice Starodružníků) |
Vzdělání | obchodní akademie |
Povolání | ředitel chemického koncernu Československa se sídlem v Kolíně |
Děti | Jindra Haužvicová, JUDr. Vratislav Haužvic, JUC. Svatopluk Haužvic |
Rodiče | František Xaver Haužwicz a Terezie Peclinovská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
Během svého života proslul jako odborník a soudní znalec v oblasti výroby chemických látek. Působil jako ředitel Lučebních závodů ve Slaném a v Kolíně.
Jindřich Haužvic nastoupil 16. září 1881 do staroměstské měšťanské a obecní školy v Praze. Tuto školu navštěvoval do 15. července 1888. V září 1888 nastoupil v Praze na gymnázium. Jeho třídním učitelem zde byl pan Jirovec[kdo?] a ředitelem Jan Slavík. Jindřich Haužvic studium zde ukončil 2. července 1892 a ještě týž rok nastoupil na Česko-slovanskou obchodní akademii. Zde studoval až do roku 1895. 13. října 1895 nastoupil jako úředník v Akciových lučebních závodech ve Slaném. Dne 9. července 1901 pojal Jindřich za manželku Helenu Giselu Majorovou. K 1. lednu 1902 byl jmenován účetním a 23. května 1902 se stal otcem dcery Jindry. O čtyři roky později byl 1. ledna 1906 jmenován administrativním správcem. 1. ledna 1920 byl jmenován komerčním ředitelem Lučebních závodů ve Slaném. Plnou mocí Akciové továrny na strojená hnojiva a lučebniny v Slaném č.j.: 33.922 ze dne 20. června 1910 byl Jindřich Haužvic zplnomocněn k zastupování továrny ve všech sporných záležitostech a soudních sporech týkajících se chemických látek.
Od roku 1924 byl Jindřich Haužvic členem výboru správní rady Občanské záložny ve Slaném. Presidiem krajského soudu trestního v Praze byl Jindřich Haužvic dne 26. ledna 1932 jmenován stálým soudním znalcem v oboru umělých hnojiv, klihu, rostlinných olejů a chemikálií. Dekret vydán pod číslem Pres.1599 -5/31. Předepsanou znaleckou přísahu vykonal 4. února 1932 na Karlově náměstí.
Ve funkci ředitele Lučebních závodů setrval až do 1. ledna 1928, kdy došlo k fúzi slánské a kolínské chemičky a stal se ředitelem celého koncernu. Dne 30. června 1929 odešel Jindřich na vlastní žádost do penze. Zakoupil doly na těžbu mramoru a doly na těžbu zlata v Argentině. Jeho bratrancem byl divizní generál Čeněk Haužvic, bývalý šéf zpravodajství Vrchního vojenského velení Československé armády v letech (1919-1921). Z manželství Jindřicha s Helenou Giselou vzešli ještě dva synové – Vratislav (* 7. 5. 1910) a Svatopluk Josef (* 26. 6. 1917).
Jindřich Haužvic zemřel 18. října 1943 v Praze v nemocnici na Bulovce na mozkovou mrtvici a pochován je na Olšanských hřbitovech v Praze v rodinné hrobce (hřbitov V-7-37).
Literatura
- PICHLER, Jiří: Historie chemie. Brno: Masarykova univerzita, 1997. ISBN 80-210-1501-2
- BUDIŠ, Josef a kol.: Stručný přehled historie chemie. Brno: Masarykova univerzita,. 1996. ISBN 80-210-1463-6.