Jiný správní delikt

Jiný správní delikt byl obdobou přestupku v případě, že delikventem byla právnická osoba, v některých případech též podnikající fyzická osoba a výjimečně i nepodnikající fyzická osoba.[1] Jednalo se tedy o ty správní delikty, které nebyly přestupky.

V souvislosti s rekodifikací přestupkového práva ale přestal být tento letitý termín v českém právu používán. Od 1. července 2017 účinný zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, totiž pojmy správní delikt a tím i jiný správní delikt opustil a používá již pouze termín přestupek.[2][3]

Srovnání s přestupky

Úprava jiných správních deliktů nebyla s úpravou přestupků shodná, chyběl jim společný procesní podklad a delikventům nebyla zajištěna taková procesní práva, jaká příslušela přestupcům.[zdroj?] To se zejména v případě rozhodování finančních úřadů v minulosti stalo předmětem kritické pozornosti Ústavního soudu.[zdroj?]

Sankcí za jiný správní delikt mohla být pouze pokuta, přičemž horní hranice její výměry byla zpravidla[zdroj?] několikanásobně vyšší než u odpovídajícího přestupku; v některých zákonech byly rozdíly i mezi sankcemi pro právnické osoby a pro podnikatele – fyzické osoby. I to bývalo předmětem časté kritiky,[zdroj?] neboť není v souladu s principem rovnosti v právech, aby právnická osoba byla za shodné protiprávní jednání postižena podstatně citelněji než podnikající fyzická osoba.[zdroj?]

Reference
  1. Např. § 54 a 55 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích.
  2. CHALUPOVÁ, Tereza. Nový přestupkový zákon. In Právní prostor. 25. října 2016 [cit. 3. ledna 2017]. Dostupné on-line.
  3. § 5 a § 112 odst. 1 až 5 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.