Jiřina Adamcová

Mládí prožila v Kyjově, kde navštěvovala reálné gymnázium. V letech 1946–1950 studovala na Akademii výtvarných umění v Praze (Grafická škola prof. Vladimíra Pukla). Byla členkou Svazu čs. výtvarných umělců (od roku 1952), Unie výtvarných umělců a Asociace volné grafiky. V letech 1950–1952 byla výtvarnou redaktorkou časopisu Květy. Pracovala v oboru grafiky a ilustrace, věnovala se zejména technice volně řezaného plošného linorytu. Žila v Praze.

Na počátku své tvorby se kromě grafiky věnovala ilustrační tvorbě. V grafických technikách se jednalo zpočátku o dřevořez a dřevoryt, posléze o linoryt, kterému zůstala věrná.

Po roce 1960 se zaměřila na monumentální tvorbu. V rozmezí dvaceti let realizovala přes třicet děl pro interiéry i exteriéry. Vznikly realizace v různých materiálech, převážně v kamenné a sklo mozaice. Zároveň vypovídá o světě v rozměrných cyklech linorytů. Od začátku let osmdesátých se obrátila ke sdělení duchovního zaměření, k inspiraci z Bible, Starého a Nového zákona. V tomto světě nalezla své celoživotní poselství. Vznikly grafické cykly: Žalmy, Zázraky, Kázání na hoře. Vytvořila vlastní grafickou techniku, která směřuje k monumentálním formátům, realizovaným v cyklu Žalmy. Vystavovala v Památníku Terezín, který byl jejím magickým místem po celou etapu života a kam se vracela s dalšími velkými výstavami.

Po roce 2000 se věnovala převážně malbě a kombinovaným technikám. Inspirována mnohými cestami a setkáními s francouzskými katedrálami namalovala rozsáhlé cykly Okna k naději a Pocta katedrále. Na tomto cyklu pracovala několik let a vystavovala ho na mnoha výstavách doma i v zahraničí. Vystavovala další cykly maleb: Všichni jsme poutníci, Legendy o sv. Františkovi z Asissi, Andělé a Piety.

V letech 1958–2012 realizovala přes čtyřicet samostatných výstav. Její grafika a malby byly zastoupeny na mnoha výstavách v zahraničí.

Zúčastnila se řady mezinárodních výstav. Její díla jsou zastoupena ve sbírkách Národní galerie, krajských galeriích a mnoha institucích.

Mozaika Jan Želivský a jeho doba ve vestibulu stanice metra Želivského

• Kamenná mozaika Jan Želivský a jeho doba – stanice metra Želivského, 1980. Na realizaci se podílel také její syn, akademický malíř a grafik, Ing. arch. Jiří Němeček.
• Obřadní síň Praha-Dejvice
• Poštovní přepravní budova Praha
• Dům odborů Svitavy – vestibul
• Kamenná mozaika v obřadní síni v Dejvicích
• Skleněná mozaika v nemocnici Na Homolce v Praze
• Skleněná mozaika – sanatorium Na Homolce
• Skleněná mozaika na stadionu Rošického na Strahově
• V Praze realizovala přes třicet děl v architektuře
• Ilustrace R. Moric – Našiel som vám kamarátov (1960), učebnice pro základní školy aj.
• Obrazy v evangelickém kostele Jana Milíče v Praze-Chodově
• Obrazy v evangelickém kostele v Praze-Braníku
• Obrazy v kostele v Hořovicích
• Obrazy v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze u Karlova mostu a další
• Ilustrace řady učebnic pro základní školy, beletrii pro děti, knihy poezie.
• Návrhy monumentálních vitráží, mozaik a intarzií do architektury – více než 30 děl.

Věnovala se volné tvorbě (cykly Z rodného kraje, 1980–1981) inspirované biblickými náměty (Žalmy) a vztahem člověka a kosmu (cyklus Planeta Země, 1981–1983).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiřina Adamcová na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiřina Adamcová
• Jiřina Adamcová v informačním systému abART
• Jiřina Adamcová v informačním systému Socharstvi.info
• Jiřina Adamcová v informačním systému Sochy a města
• Jiřina Adamcová v informačním systému Vetřelci a volavky
• Galerie-chagall.cz: Jiřina Adamcová
• Okna k naději – Pocta katedrále
• Výstava akademické malířky Jiřiny Adamcové: Návrat