Jiří Spáčil

Jiří Spáčil (* 21. ledna 1953 Brno[1]) je soudcem Nejvyššího soudu České republiky. Je uznáván jako odborník v oboru občanského práva, zejména v oblasti věcných práv, externě dlouhá léta působil na katedře občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity.

JUDr. Jiří Spáčil, CSc.
Narození21. ledna 1953 (69 let) nebo 1953 (68–69 let)
Brno
Alma materPrávnická fakulta Masarykovy univerzity
Povolánípedagog a soudce
Politická stranaKomunistická strana Československa
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Absolvoval brněnskou právnickou fakultu a roku 1980 se stal prokurátorem na úseku všeobecného dozoru u brněnské městské prokuratury. Už o dva roky později přešel ke krajské prokuratuře, kde vyřizoval agendu všeobecného dozoru ve věcech stavebních a podněty ke stížnostem pro porušení zákona v občanskoprávních věcech. Roku 1990 byl, i přes své dřívější členství v KSČ,[1] jmenován vedoucím krajským prokurátorem, později náměstkem generálního prokurátora. V této době byl také členem komise České národní rady pro justici a odborné komise Ministerstva spravedlnosti pro občanské právo. Soudcem Nejvyššího soudu se stal v roce 1993, působí zde jako předseda senátu občanskoprávního a obchodního kolegia. V roce 2015 obdržel Randovu stříbrnou medaili. Je jedním ze 100 absolventů Masarykovy univerzity oceněných u příležitosti 100 výročí jejího vzniku.

Kromě toho se věnuje i právně teoretickým otázkám, v roce 1985 obhájil disertační práci na téma Věcně právní prostředky ochrany práva vlastnického a získal vědeckou hodnost kandidáta věd. Od té doby také externě přednášel na brněnské právnické fakultě a od roku 1990 byl členem její vědecké rady. Byl ovlivněn názory svého učitele prof. Josefa Macura. Je autorem řady vědeckých i prakticky zaměřených publikací a článků z oblasti občanského práva. Z knižních publikací: Ochrana vlastnictví a držby v občanském zákoníku (2. vydání, C. H. Beck, 2005), Věcná břemena v občanském zákoníku (C. H. Beck, 2006) nebo Společné jmění manželů v teorii a v judikatuře (s J. Dvořákem, Wolters Kluwer ČR, 2008). Spolu s J. Švestkou byl vedoucím autorského kolektivu velkého komentáře k občanskému zákoníku, vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck v letech 2008 a 2009, v roce 2013 autorského kolektivu třetího dílu komentáře k novému občanskému zákoníku – Občanský zákoník III. Komentář (2. vydání 2021), stejně jako učebnice občanského práva - věcných práv (C. H. Beck, 2018). Inicioval založení edice „Klasická právnická díla“, vydávané nakladatelstvím Wolters Kluwer, a byl jejím prvním editorem.

Reference
  1. Tisk 30 – Návrh prezidenta ČSFR na schválení jmenování za soudce Nejvyššího soudu ČSFR [online]. Praha: Federální shromáždění ČSFR. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.