Jiří Lev

Lev se narodil r. 1979 v Brně[1] do rodiny architektů Jiřího a Lydie Löwové. Byl vzdělán tamtéž na Gymnáziu Matyáše Lercha. Před sametovou revolucí byla rodina pronásledována komunistickým režimem.[5]

Svou multidisciplinární praxi poprvé zahájil v Praze v roce 1998.[4]

V roce 2005 se přestěhoval do Austrálie, kde studoval architekturu na University of Newcastle pod vedením Richarda Leplastriera a Kerry a Lindsayho Clarových.[5] Během studií Lev založil ArchiCamp,[10][11] festival s účastí předních australských architektů, představující nový koncept volně organizovaných akcí zaměřených na neformální vzdělávání studentů architektury a architektonickou intervenci ve znevýhodněných nebo katastrofami zasažených komunitách.[12][13][14]

V roce 2014 Lev založil svou vlastní architektonickou praxi Atelier Jiri Lev. Jejím prvním projektem bylo Holtermannovo muzeum. Komunitní projekt v Gulgongu v Novém Jižním Walesu zahrnoval obnovu a přístavby dvou historických budov, také zobrazených na australských desetidolarových bankovkách.

V reakci na australské lesní požáry v r. 2019–20 Lev založil Architects Assist,[2][15][16][17] australskou humanitární organizaci architektů a studentů architektury poskytující zdarma pomoc lidem postiženým přírodními katastrofami a jinými nepříznivými okolnostmi. V polovině roku 2020 organizace zastupovala přibližně 600 zúčastněných architektonických firem a 1500 studentských dobrovolníků.[5][18][19]

V rozhovoru pro stanici ABC začátkem roku 2020 Lev odhalil plány na nové modelové sídlo v Tasmánii, které by řešilo krizi v oblasti bydlení a životního prostředí. Návrh projektu byl volně inspirován cohousingovým a ecovillage hnutím i tradičními evropskými osadami.[20][21]

Lev prosazuje regionálně specifický architektonický design a často odkazuje na lidovou architekturu a principy nového urbanismu. Odmítá globalizované designové trendy jako destruktivní pro genius loci.[4][22][23]

Jeho přístup k designu byl v literatuře shrnut jako „úspora prostředků a velkorysost cílů“.[24]

Většina Levových prací se spoléhá na přírodní, téměř surové a místní stavební materiály, vyhýbá se nebo minimalizuje použití chemických úprav, plastů a syntetických barev. Jeho budovy byly nazvány „téměř jedlými“.[24]

Lvův ateliér zrealizoval řadu pro bono a komunitních projektů prostřednictvím workshopů a zapojení studentů.[25] Příležitostně bezplatně publikuje architektonické plány udržitelných domů.[7][26]

Ateliér až na výjimky nefotí ani nezveřejňuje své projekty; svou práci nepřihlašuje do soutěží ani ocenění.[27]