Jiří Bezdružický z Kolovrat

Jiří Bezdružický z Kolowrat
Jiří Bezdružický z Kolowrat
	Erb rodu
Nejvyšší zemský sudí Českého království
	Ve funkci:; 1511[1] nebo 1512[2][3] – 1520[1] nebo 1516[2][3]
Panovník	Vladislav II., Ludvík
Místodržící Českého království
	Ve funkci:; 25. červenec 1508 – ?
Panovník	Vladislav II.
Úmrtí	1526[1][4] nebo 1528[3]
Choť	Eliška z Fictumu († 1539–1540)
Rodiče	Jan Bezdružický z Kolovrat († 1475) ; Anežka Berková z Dubé
Příbuzní	bratr: Jetřich Bezdružický z Kolovrat († před 1510) ; bratr: Václav Bezdružický z Kolovrat (1457– před 1539) ; strýc: Albrecht Novohradský z Kolovrat († 1491)
Zaměstnání	politik
Profese	šlechtic
Náboženství	římskokatolické
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jiří Bezdružický z Kolovrat, také z Kolowrat (zmiňován 1481, † 1526[1][4] nebo 1528[3]) byl český šlechtic z rodu Kolovratů. V druhém desetiletí 16. století zastával úřad nejvyššího zemského sudího Českého království.

Původ a kariéra

Narodil se jako syn Jana Bezdružického z Kolovrat († 1475) a jeho manželky Anežky Berkové z Dubé.

Vystupoval jako horlivý katolík.[5] Rozhodnutím svatojakubského sněmu z 25. července 1508 byl jmenován jedním z místodržících, kteří zastupovali Vladislava II. Jagellonského, protože ten dlouhodobě sídlil v Budíně.[6] V letech 1511–1520[1] (nebo 1512–1516)[2][3] byl nejvyšším zemským sudím Českého království. Byla to turbulentní doba, kdy královská města soupeřila se šlechtou a chtěla si zachovat hospodářská práva a moc na zemském sněmu. Spor byl ukončen Svatováclavskou smlouvou v roce 1517.

Držel Bezdružice[3] a odkázal je své manželce. Ta je jako vdova podle závěti převzala v roce 1528.[5] Zdědil Buštěhrad a koupil Kornouz (také Kornhaus, Mšec).[3]

Václav Bezdružický z Kolovrat se oženil s Eliškou z Fictumu († 1539–1540), ale neměli žádné děti.

JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 55. Dále jen Kolowratové.
PALACKÝ, František. Dílo Františka Palackého I. Příprava vydání Jaroslav Charvát. Praha: [s.n.], 1941. Dostupné online. Kapitola Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků, s. 361.
Ottův slovník naučný. 14. Kartel - Kraj. Praha: J. Otto, 1899. Dostupné online. S. 602.
MAREK, Miroslav. Rodokmen Kolowratů 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-30 [cit. 2020-07-24]. Dostupné online.
BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kolektiv. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. S. 32.
Kolowratové, s. 56

JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 55–56.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.