Jiří Šašek

Jiří Šašek (11. května 1930, Žamberk – 15. června 1996, Praha) byl český herec, jedna z hereckých hvězd 60. let 20. století, člen Divadla Rokoko, herecký partner Darka Vostřela, se kterým tvořil komickou dvojici.

Jiří Šašek
Narození11. května 1930
Žamberk
Úmrtí15. června 1996 (ve věku 66 let)
Praha
Alma materDivadelní fakulta Akademie múzických umění v Praze
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Rodiče se zabývali ochotnicky divadlem, takže se s nimi již ve čtyřech letech objevil na jevišti jako Kalafunovo děcko ve hře Strakonický dudák. V roce 1947 se stal členem studentského divadelního souboru DÍRA (Divadlo radosti), vedeného bratry Kühnovými [1]. Po maturitě měl zájem jít na FAMU, avšak neudělal zkoušky, uspěl však na Pedagogické fakultě UK. Současně mu však jeho kamarádi podali přihlášku na Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze, kam byl pozván na zkoušky a byl přijat. Studoval v ročníku společně např. s Janou Štěpánkovou, Vladimírem Brabcem, Josefem Zímou, Petrem Haničincem a Alenou Vránovou. K jeho profesorům patřil mj. Miloš Nedbal. Následně byl angažován v divadle v Ostravě. Vojnu trávil ve vojenském uměleckém souboru letectva Vítězná křídla, kde v roce 1955 vytvořil na pódiu poprvé dvojici VOŠA s Darkem Vostřelem [2].

Pamětníci vědí, že se objevil v oblíbeném televizním dětském seriálu v postavě Robota Emila.

K jeho koníčkům patřilo kreslení (svou první samostatnou výstavu měl v divadle Rokoko), ke kterému se později vrátil [3], když byl po roce 1968 v důsledku probíhající normalizace politicky perzekvován, divadlo Rokoko bylo zrušeno a on nesměl vystupovat v televizi ani hrát ve filmu. Známé jsou např. jeho výstižné karikatury herců a zpěváků [4].

Při své herecké práci velmi užíval svůj charakteristický hlas, kterému uměl dát zastřený či huhlavý tón, což často zvyšovalo komický účinek jeho herecké práce. Svoji poslední filmovou roli vytvořil ve filmu Pějme píseň dohola v roce 1990 při režijním debutu Ondřeje Trojana.

Za svůj život byl dvakrát ženatý, poprvé s operní zpěvačkou Květou Koníčkovou, podruhé s výtvarnicí Boženou, manželství trvalo přes 30 let [5].

Po listopadu 1989 se dvojice Vostřel a Šašek rozpadla, Vostřel odmítl obnovení divadla Rokoko, neboť již byl také vážně nemocný a naposledy se ještě setkali na vystoupení pro krajany ve Švýcarsku v roce 1991 [6]. V závěru života měl Šašek zdravotní potíže a byla mu transplantována ledvina. Přesto ještě hrál v souboru divadla v Mladé Boleslavi [5].

Filmografie, výběr

Odkazy

Reference
  1. Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 18
  2. Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 7, 18–20
  3. Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 20
  4. Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 21–4
  5. Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 21
  6. Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 17

Literatura
  • Michal Herzán, Václav Budinský: Divadlo Rokoko, vyd. Victory, Most, 1998, str. 5–7, 9–11, 13–21, 23, 26, 28, 33, 39, 41, 45, 48, 50, 52, 59, 65, 72–5, 122–3
  • Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 683.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q-Ž. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 248.
  • Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 160, ISBN 80-85837-35-8

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.