Jelabuga
Jelabuga (rusky Елабуга, tatarsky Алабуга – Alabuğa) je město v Tatarstánu v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 mělo přes sedmdesát tisíc obyvatel.
Jelabuga Елабуга Алабуга/Alabuğa | |
---|---|
Státní historicko−architektonické a umělecké muzeum | |
znak | |
Poloha | |
Souřadnice | 55°46′ s. š., 52°2′ v. d. |
Nadmořská výška | 70 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+3 |
Stát | Rusko |
federální okruh | Povolžský federální okruh |
republika | Tatarstán |
Tatarstán na mapě Ruska | |
Jelabuga | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 41 km² |
Počet obyvatel | 70 728 (2010) |
Hustota zalidnění | 1 725,1 obyv./km² |
Správa | |
Vznik | 1007 |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | (+7) 85557 |
PSČ | 42360x |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poloha
Jelabuga leží v severovýchodní části Tatarstánu na pravém, severním břehu řeky Kamy. Od Kazaně, hlavního města Tatarstánu, je vzdálena přibližně dvě stě kilometrů na východ.
Dějiny
Dějiny Jelabugy začínají v 11. století, kdy zde Volžští Protobulhaři postavili hraniční pevnost. Věž zvaná „Ďáblova pevnost“ (Şaytan qalası respektive Чёртово городище – Čjortovo gorodišče) stojí ve městě dodnes. V šestnáctém století tu pak vznikla vesnice, která se v roce 1780 stala městem.
Rodáci
- Ivan Ivanovič Šiškin (1832–1898), malíř a grafik
Marina Cvětajevová
V Jelabuze strávila poslední dny svého života básnířka Marina Cvětajevová. Byla sem evakuována z Moskvy se skupinou spisovatelů a jejich rodin. Doprovázel ji její tehdy šestnáctiletý syn Mur (Georgij Sergejevič Efron 1925-1944). Do Jelabugy přijela 17. srpna 1941. Ve městě, kde ji předcházela pověst bývalé bělogvardějky, nemohla najít práci, měla problémy s ubytováním a neměla zde žádné přátele nebo známé. Propadla zoufalství a dne 31. srpna 1941 spáchala sebevraždu.[1]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jelabuga na německé Wikipedii.
- KUDROVA, Irma Viktorovna. Pád do propasti : poslední léta Mariny Cvetajevové. Překlad Alena Morávková. 1. vydání. vyd. Praha: Pulchra, 2016. 238 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7564-005-5. OCLC 975043767 Kapitola 5 - Jelabuga, s. 129–203.