Jedomělice

Obec Jedomělice se nachází v okrese Kladno, kraj Středočeský. Rozkládá se asi patnáct kilometrů severozápadně od Kladna a deset kilometrů západně od města Slaný. Obec se nachází na hranici přírodního parku Džbán. V 18., 19. a 20. století se zde těžilo černé uhlí. Největším dolem byl důl Jindřich. V obci žije 431[1] obyvatel.

Jedomělice
Pohled na ves od jihu
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0203 532410
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíSlaný
Okres (LAU 1)Kladno (CZ0203)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°13′59″ s. š., 13°58′21″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel431 (2022)[1]
Rozloha7,05 km²
Katastrální územíJedomělice
Nadmořská výška330 m n. m.
PSČ273 78
Počet domů159 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduJedomělice 16
273 78 Řisuty
[email protected]
StarostaJiří Pospíšil
Oficiální web: www.obecjedomelice.cz
Jedomělice
Další údaje
Kód obce532410
Kód části obce58106
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1316, kdy je zde zmiňován František z Jedomělic (Franciscum de Dyedomilicz), který se dostal do sporu s farářem Janem z Benátek. Další zmínka je z roku 1413, kdy se uvádí, že k tvrzišti Ostrov, později vesnici s dvorem „malý ten statek ke kterému také část Dědimilic patřila“ držel Jakub, rychtář slánský, a po něm jeho manželka Anna. Po její smrti zboží spadlo jako odúmrť na krále a vyprosil si ho podkomoří Hájek z Hodětína. K roku 1415 je zmínka o Kláře, vdově po slánském rychtářovi. Další známá osoba je Smil z Jedomělic. Tento zápis je z roku 1480. Roku 1510 odkázala Jana z Malíkovic obce Jedomělice a Malíkovice Zdislavu Studeňskému z Libušína, Václavu Chytkovi z Vojína a Kateřině z Chromče, kteří dědictví prodali roku 1528 Dělopoltu z Lobkovic na Divicích.

Na konci 18. století bylo na území obce nalezeno uhlí. Ze začátku se nedalo mluvit o dolech, byly to spíše jámy, ve kterých místní sedláci těžily nízké sloje. Postupem času se zde těžba rozvinula. Mezi významné těžaře patřil rod Pondělíčků, Průšů a také Jindřich Marek.[zdroj?!] Těžba se zde udržela až do poloviny 20. století.[3] Jindřichův důl (též jáma Jindřich) v majetku Jindřicha Marka byl v provozu v letech 1903–1947, ale od roku 1940 byl provozovatelem stát.[4] Zajímavostí byla pokusná těžba uranu v letech 1960–1965 na jihovýchodním[5] okraji vesnice.[6]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Rakovník, soudní okres Nové Strašecí[7]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Nové Strašecí[7]
  • 1868 země česká, politický okres Slaný, soudní okres Nové Strašecí[7]
  • 1937 země česká, politický okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí[8]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí[9]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí[10]
  • 1945 země česká, správní okres Slaný expozitura Nové Strašecí, soudní okres Nové Strašecí[11]
  • 1949 Pražský kraj, okres Nové Strašecí[12]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[13]

Rok 1932

V obci Jedomělice (575 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[14] důl Jindřichův, 2 holiči, 3 hostince, kolář, dělnický konsum, kovář, lom, pekař, pila, 11 rolníků, řezník, sadař, 5 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Jedomělice, stavitel, švadlena, trafika, 2 truhláři.

Doprava
  • Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 1,5 km vede silnice I/16 Řevničov - Slaný - Mělník
  • Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Slaný ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou do Loun.
  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly v červnu 2011 autobusové linky Slaný-Malíkovice-Kladno (3 spoje tam, 4 spoje zpět) a Slaný-Mšec-Řevničov (5 spojů tam i zpět) (dopravce ČSAD Slaný).[15]

Pamětihodnosti
  • zaniklá tvrz a středověká vesnice Ostrov
  • přírodní památka Ostrov u Jedomělic
  • Kaple z konce 18. století
  • Kříž za hřbitovem, autor neznámý
  • Obecní hřbitov z roku 1923
  • Místní stará důlní díla
  • Kříž u kaštanu z roku 1896 (od slánského kameníka Havla)

Rodáci
  • Josef Aul (1894–1956), lékař, spisovatel, umělecký překladatel
  • Karel Plachý (1895–1917), kovář, desátník, hrdina bitvy u Zborova

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. KERSTER, Karel. Markův Důl Jindřich [online]. Karel Kerstner [cit. 2020-02-23]. Dostupné online.
  4. MAJER, Martin; SOMOL, Václav; ŽÁK, Karel. Džbán. Krajina opukových plošin. Vrchlabí: Green Mango, 2020. 232 s. ISBN 978-80-270-7006-0. S. 154.
  5. KERSTER, Karel. Vlastní Jedomělice [online]. Karel Kerstner [cit. 2020-02-23]. Dostupné online.
  6. KERSTER, Karel. Šurf UP Č.72 [online]. Karel Kerstner [cit. 2020-02-23]. Dostupné online.
  7. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. Vyhláška ministra vnitra č. 5/1937 Sb.. ftp.aspi.cz [online]. [cit. 2021-06-24]. Dostupné online.
  9. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  10. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.. ftp.aspi.cz [online]. [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
  11. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  12. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  13. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  14. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 490. (česky a německy)
  15. Portál CIS o jízdních řádech

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.