Jednotková kružnice

Výhoda jednotkové kružnice spočívá v tom, že goniometrické funkce jsou definovány poměry a číslo 1 se v poměrech neprojevuje (1 * a = a) nebo vytváří nepřímou úměrnost (1/a). Neprojeví se ani souřadnice jejího středu, protože leží v počátku [0,0]. Její rovnice je tudíž velice jednoduchá:

Souřadnice bodů na jednotkové kružnici pak přímo udávají hodnoty funkcí sin a cos pro úhly, které jejich průvodiče svírají s kladnou poloosou x: x = cos φ a y = sin φ. Protože absolutní hodnoty těchto funkcí se po 180° opakují a pro úhly φ z intervalu 90-180° platí, že f(φ)=f(180°-φ), stačí je tabelovat jen pro interval 0-90° a jejich znaménka pak udává následující tabulka:

Na jednotkové kružnici lze také sledovat tzv. periodu: bod A může po kružnici obíhat zcela libovolně, a to i několikrát, takže jeho průvodič (polopřímkaSA) může s kladnou poloosou x svírat nekonečně mnoho úhlů, jež se od sebe liší o 2π čili o 360⁰. Tak se s polopřímkou svírající s kladnou poloosou x úhel ${\displaystyle {\frac {\pi }{3}}}$ (tj. 60°) budou překrývat i polopřímky s úhly ${\displaystyle {\frac {7\pi }{3}}}$ (420°), ${\displaystyle {\frac {13\pi }{3}}}$ (780°), ${\displaystyle -{\frac {5\pi }{3}}}$ (-300°) nebo ${\displaystyle -{\frac {13\pi }{3}}}$ (-780°). Na tom se zakládá periodičnost goniometrických funkcí.