Jean Pucelle

Jean Pucelle (1300? – 1334) byl francouzský iluminátor rukopisů, aktivní v Paříži v letech 1319–1334. Je považován za nejlepšího malíře miniatur na počátku 14. století.

Jean Pucelle
Narození13. století
Paříž
Úmrtí1334
Paříž
Povoláníiluminátor
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Malíř a iluminátor Jean Pucelle je zmíněn poprvé mezi roky 1319 a 1324 v účtech bratrstva Saint-Jacques-aux-Pèlerins v Paříži. Byl pověřen navrhnout pečeť bratrstva a byla mu vyplacena odměna.[1] Někteří historici umění předpokládají, že malíř podnikl roku 1322 výlet do Itálie, zejména do Toskánska a Sieny.[2]

Dva rukopisné záznamy dokládají účast Jeana Pucelle na iluminaci bible Roberta Billinga. Ta obsahuje kolofon, který udává, že ilustroval knihu v roce 1327 se dvěma dalšími pomocníky ("Jehan Pucelle, Anciau de Cens, Jacquet Maci, ils hont enluminé ce livre ci"). Marginalie v breviáři Jeanne de Belleville prováděné mezi lety 1323 a 1326 dokládají, že Pucelle zaplatil velkou sumu zaměstnancům za iluminace, což znamená, že tehdy stál v čele významné dílny.[3] Archivní dokumenty uvádějí jako datum smrti rok 1334.[4]

Dílo
Jean Pucelle, Hodinky Jeanne d'Evreux, Metropolitan Museum, NY
Jean Pucelle (a dílna) Breviář Belleville

Jean Pucelle přinesl jako první do francouzské knižní malby plastické ztvárnění figur a nové pojetí prostoru, typické pro italskou ranou renesanci. Italský vliv patrný v malbě Jeana Pucelle je natolik silný, že vedl ke spekulacím, zda umělec nepřišel do Paříže z Itálie. Byl obeznámen s inovacemi nejvýznamnějšího malíře treccenta Giotta a převzal některé architektonické prvky a detaily typické pro Duccia. Podle Stanley Ferbera cituje Pucelle ve svých iluminacích sochařské kompozice Giovanni Pisana.[5] Většina jeho iluminací je vytvořena stylem grisaille, který je tónován a zvýrazněn lokálním užitím barev. Pucellovy drolerie prokazují obeznámenost se severofrancouzským a vlámským uměním a vyznačují se velkou invencí a bujnou fantazií. Je pravděpodobné, že pracoval i s jinými materiály nebo navrhoval vzory pro smalty, řezby ve slonovině a malovaná okna. Je mu přisuzováno autorství jednoho z malovaných oken v katedrále ve Štrasburku.[6]

Jeho mistrovským dílem, které vytvořil na zakázku francouzského krále Karla IV., je kniha hodinek pro francouzskou královnu Jeanne d'Évreux. Tato rozměrná kniha obsahuje řadu celostránkových iluminací. Produkce Pucellovy dílny však byla rozsáhlejší, než se soudilo a jeho následovníkům jsou přisuzovány některé další rukopisy - Kniha hodinek Johany Savojské, Žaltář Bony Lucemburské, Kniha hodinek Jeanne II. de Navarre, Kniha hodinek Jolandy Flanderské.[7][8]

Známá díla
  • kolem 1324 Breviář Blanche de France, Bibliotheca Apostolica Vaticana, Řím, Urb.603
  • 1325–1328 Hodinky Jeanne d'Évreux, Metropolitan Museum, New York, The Cloisters[9]
  • 1323–1326 Breviář Jeanne de Belleville, Jean Pucelle a dílna, převorství Saint-Louis de Poissy, Bibliothèque nationale de France, Paříž
  • 1327 Bible Roberta de Billing, Jean Pucelle a dílna, Paříž, BnF, ms. latin 11935
  • Rukopis benediktinského mnicha a básníka Gautiera de Coinci, zázraky Panny Marie (Knihy I a II) pro Jeanne de Bourgogne, BNF, NAF 245416

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Jean Pucelle na francouzské Wikipedii, Jean Pucelle na anglické Wikipedii, Jean Pucelle na nizozemské Wikipedii a Jean Pucelle na italské Wikipedii.

  1. P.-Y. Le Pogam, « La matrice du grand sceau de l’Hôpital Saint-Jacques-aux-Pèlerins par Jean Pucelle », Bulletin de la Société nationale des Antiquaires de France, séance du 19 janvier 1994, p. 33-49 ; M. Gill, « Jean Pucelle and the Parisian Seals-Engravers and Goldsmiths », dans Pyun et Russakoff 2013
  2. M. Pippal, « Die Maestà von Massa Marittima und Pucelles ‘italienische reise’ zur frage des künstlerischen austausches zwischen Paris und Siena im zweiten jahrzehnt des 14. jahrhunderts », Wiener Jahrbuch für künstgeschichte, vol. 46/47, 1993/94, p.557-568 ; V. M. Schmidt, « Northern artists and Italian art during the late Middle Ages : Jean Pucelle and the Limbourg brothers reconsidered », dans V. M. Schmidt, G. J. Van der Sman, M. Vecchi, J. Van Waadenoijen (éd.), Italy and the Low Countries. Artistic Relations : the Fifteenth Century, Florence, 1999, p. 21-38, ici p. 21-28
  3. Kathleen Morand, 1961, s. 206-211
  4. Françoise Baron, « Enlumineurs, peintres et sculpteurs parisiens des XIVe et XVe siècles d’après les archives de l’hôpital Saint-Jacques-aux-Pèlerins », Bulletin archéologique du Comité des travaux historiques et scientifiques, 6, 1970, s. 78-115
  5. Stanley Ferber, Art Bulletin, 66 (1984), s. 65-72.
  6. Karen Gould, Jean Pucelle and Northern Gothic Art: New Evidence from Strasbourg Cathedral, Art Bulletin 74 (1992), s. 51-74
  7. Visual Arts Cork, Jean Pucelle
  8. Later Works Associated with the Style of Jean Pucelle
  9. Metmuseum: The Hours of Jeanne d'Evreux, Queen of France

Literatura
  • Kyunghee Pyun, Anna Russakoff (ed.), Harvey Miller: Jean Pucelle, Innovation and Collaboration in Manuscript Painting, Brepols Publ., 2013, 218 s. ISBN 978-1-905375-46-2
  • Karen Gould, « Jean Pucelle and Northern Gothic Art: New Evidence from Strasbourg Cathedral », The Art Bulletin, vol. 74, no 1, 1992, s. 51-74
  • Charles Sterling, La peinture médiévale à Paris, 1300–1500, Paris, Bibliothèque des arts, 1990
  • François Avril, L'enluminure à la cour de France au XIVe siècle, Paris, Chêne, 1978
  • Florens Deuchler, « Jean Pucelle: Facts and Fictions », The Metropolitan Museum of Art Bulletin, vol. 29 (new series), no 6, 1971, s. 253-256
  • Kathleen Morand, Jean Pucelle, Oxford, Clarendon Press, 1962
  • Kathleen Morand, « Jean Pucelle: A Re-Examination of the Evidence », The Burlington Magazine, vol. 103, no 699, 1961, s. 206-211
  • Rudolf Blum, Jean Pucelle et la miniature parisienne du XIVe siècle, Scriptorium 1949, Vol.3, No.2, s. 211-217 On line

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.