Jeřáb dubolistý

Jeřáb dubolistý je popisován jako keř až strom dorůstající výšky do 9 metrů. Listy jsou jednoduché, s vejčitou až eliptickou, ve spodní části zaobleně laločnatou, asi 8 až 9 cm dlouhou a 5 až 6 cm širokou čepelí. Žilnatina je tvořena 8 až 13 páry postranních žilek. Listy jsou naspodu plstnaté. Řapík je 16 až 20 mm dlouhý. Květenství jsou mnohakvětá, plochá, s plstnatými větévkami. Květy jsou bílé a mají polospodní semeník, korunní lístky jsou naspodu krátce nehetnaté. Plody jsou červené, kulovité, 8 až 11 mm velké, lysé a lesklé malvice. Pecička (endokarp) je chrupavčitá. Kvete v květnu.[1][2]

Tento jeřáb nalezl Miloslav Kovanda na 2 lokalitách na severním okraji Prahy (Jabloňka a Bílá skála) a popsal jej společně s několika dalšími druhy českých jeřábů v roce 1996 v článku New taxa of Sorbus from Bohemia (Czech Republic). Na základě morfologických znaků jej zařadil do skupiny Sorbus hybrida agg., tedy do skupiny hybridogenních taxonů vzniklých křížením jeřábu ptačího s jeřábem mukem. Tyto hybridy vznikají v podmínkách Střední Evropy vzácně, neboť dané druhy zřídka rostou pospolu a doba jejich květu se překrývá jen okrajově. Nejbližší známý čistě přírodní taxon z této skupiny je Sorbus pseudothuringiaca, endemit pohoří Jura ve Francii. Běžnější jsou tyto taxony např. ve Skandinávii a na Britských ostrovech.[1] Ve třetím díle Květeny ČR, vydaném v roce 1992, není jeřáb dubolistý uváděn, je však zařazen v Kubátově Klíči ke květeně ČR z roku 2002.[3][2] V Červené knize ohrožených druhů byl zprvu zařazen do kategorie kriticky ohrožené druhy (C1), později byl přeřazen do kategorie C4b, tedy mezi dosud nedostatečně prostudované, vzácnější taxony vyžadující další pozornost.[4][5]

První pochybnosti ohledně původnosti tohoto druhu v České republice se objevily v roce 2006. Vzbudil je zejména překvapivý a málo pravděpodobný nález zcela nového taxonu na botanicky velmi dobře prozkoumaném území a chybějící zastoupení v herbářových sbírkách. V roce 2009 byl stejný taxon nalezen na sídlišti Šumava v Českých Budějovicích, což podnítilo revizi daného taxonu. Při studiu evropských flór a monografií rodu Sorbus se ukázalo, že daný taxon je zřejmě totožný s jeřábem Mougeotovým (Sorbus mougeotii), rozšířeným ve velké oblasti od Pyrenejí až po západní Alpy. Tento druh je pěstován i jako okrasná dřevina a příležitostně zplaňuje. Lze jej nalézt i ve sbírkách českých botanických zahrad a arboret, např. v Dendrologické zahradě v Průhonicích, Pražské botanické zahradě v Tróji nebo v Průhonickém parku. V revizní studii, publikované v roce 2013, byla pomocí molekulárních a karyologických metod potvrzena shoda taxonu Sorbus quernea s druhem S. mougeotii. Praha tak přišla o svůj jediný rostlinný endemit.[6][7]

Tento jeřáb byl nalezen na 2 lokalitách ležících asi 1 km od údolí Vltavy na severním okraji Prahy: Jabloňka a Bílá skála. Jižní svahy obou lokalit jsou chráněny jako přírodní památky, jeřáb dubolistý se však vyskytuje mimo tato chráněná území. Na Jabloňce roste na severním svahu a je zde relativně hojný. Bylo napočítáno asi 44 větších exemplářů. Na Bílé skále bylo zjištěno asi 20 jedinců ve vrcholové partii kopce. Podklad je tvořen křemenci ordovického stáří a je velmi kyselý. Původní vegetace je acidofilní a poměrně chudá, tvořená dubohabřinou s příměsí jiných listnáčů a bylinným podrostem s převažující metličkou křivolakou.[1]