Jaxa (stát)
Jaxa je fiktivní státní útvar v dnešní Amurské oblasti s hlavním městem Albazino (rusky Албазино), který podle tradice polských historiků údajně existoval v 17. století.
Název
Název státu se odvozuje z názvu daurského městečka Jaxa náčelníka Albazy, zničeného roku 1650 ruskou výpravou pod vedením Jerofeje Chabarova. Podle čínských pramenů se toto místo, jmenovalo Ja-kche-sa (雅克萨), podle mandžuského výrazu, jenž označoval „půlkruhovou zátoku na odplaveném břehu řeky“.
Historie Albazina
Po odchodu Chabarovova oddílu sídlo, Rusy nazvané Albazin, zůstalo opuštěné, dokud se zde roku 1665 neusadili ruští kozáci, lovci a rolníci v čele s Nikiforem Černigovským, kteří odešli na Amur po vraždě ilimského vojevody Lavrentije Obuchova. Albazinští se i nadále pokládali za ruské poddané, a už roku 1666 byli v kontaktu s nejbližším představitelem ruského státu – Larionem Tolbuzinem, který z něrčinského ostrohu spravoval Zabajkalsko, přičemž Tolbuzin je uznal za řádné představitele ruského státu na Amuru.[1] V Albazinu ruští kozáci zavedli administrativu obvyklou v pohraničních ostrozích, vybírali od domorodců jasak a odesílali jej do Moskvy, podřizovali se něrčinským správcům.
Černigovský stál v čele Albazinu jako prikazčik (ruský nižší úřední titul) do roku 1670, kdy byl Albazinci zatčen a uvězněn v Něrčinsku pro pokus o útěk do Číny;[2] a poté znova v letech 1673–1674[3] a krátce před smrtí roku 1675. Roku 1675 car Albazince omilostnil za vraždu Obuchova.[4] Roku 1682 bylo založeno Albazinské vojevodství, které zahrnovalo Poamuří na obou březích řeky od soutoku Šilky a Arguni po Zeju. Správu vojevodství převzal Alexej Larionovič Tolbuzin.
Roku 1685 vytáhla na Albazin čchingská armáda. Albazin se udržel pouze několik dní, pak byl dobyt a zničen. Rusové ovšem v létě 1686 Albazin obnovili. Čchingský císař Kchang-si nařídil nový útok. V květnu 1586 čchingská armáda dorazila k Albazinu, Rusové se úporně bránili, neúspěšné obléhání trvalo do poloviny roku 1687.
Po podepsání Něrčinské mírové smlouvy roku 1689, podle které oblast připadla říši Čching, Rusové Albazin vyklidili.
Fiktivní historie Jaxy
Zakladatelem a jediným panovníkem v historii tohoto státního útvaru byl Nicefor Czernichowski, polský vyhnanec údajně narozený na Volyni. V roce 1665 Czernichowski spolu se sibiřskými kozáky zavraždil ilimského vojvodu Vavřince Obuchova. Vrahové se ukryli u řeky Amur na pomezí teritorií Evenků a Daurů, kde opravili opuštěnou pevnost Albazino. Založili zde státní útvar, který udržoval diplomatické styky s Čínou, jejíž se stala Jaxa v roce 1685 součástí.
Historii Jaxy údajně popsal uniatský mnich, opat Hermogenes. Dodnes se v Albazině nachází obraz Matky Boží Albazinské, který sem Hermogenes přivezl. Potomky Nicefora Czernichowského potkal na Sibiři ještě Marian Dubiecki, autor biografie Romualda Traugutta.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jaxa (państwo) na polské Wikipedii.
- КРАСНОШТАНОВ, Г. Б. Никифор Романов Черниговский: документальное повествование. Иркутск: Репроцентр А1, 2008. 378 s. ISBN 978-5-91344-065-5. S. 144, 146. (rusky) [Dále jen Krasnoštanov].
- Krasnoštanov, s. 156.
- Krasnoštanov, s. 185 a 200–201.
- Krasnoštanov, s. 204 a 217.
Literatura
- Historie Albazinu
- КРАСНОШТАНОВ, Г. Б. Никифор Романов Черниговский: документальное повествование. Иркутск: Репроцентр А1, 2008. 378 s. ISBN 978-5-91344-065-5. (rusky) Podrobný životopis Černigovského opírající se o obsáhle citované prameny.
- Historie Jaxy v polské tradici
- DUBIECKI, M. Osadczy v ziemi Mandzu. Tygodnik Ilustrowany. 1874, čís. 358–365, s. 291–292, 310–311, 339–341, 355–356, 362–363, 374–375. (polsky)
- Marian Dubiecki, Obrazy i studia historyczne, Kraków 1884
- LUBINA, Michał. „Powrót do przeszłości”: XVII-wieczny model relacji Rosji z Chinami jako wzór dla stanu obecnego stosunków rosyjsko-chińskich. In: WARDĘGA, Joanna. Współczesne Chiny w kontekście stosunków międzynarodowych. Krakov: Wydawnictwo UJ, 2013. ISBN 8323389934, ISBN 9788323389934. S. 159–182, na s. 164–165. (polsky)
- SIDORSKI, Roman. Nicefor Czernichowski – polski władca na Syberii. Histmag [online]. 2010-09-30 [cit. 2017-3-12]. Dostupné online. ISSN 1896-8651. (polsky)
- Wojciech Sulewski, Konterfekty dziwnych Polaków, Iskry, Warszawa 1973