Ilarion Borisovič Tolbuzin

Ilarion Tolbuzin pocházel z rodiny sibiřských služilich ljuděj[pozn. 1], byl synem bojarským. Jeho otec Boris Tolbuzin pocházel z ruského šlechtického rodu Tolbuzinů, byl poslán do vyhnanství do Tobolska, připomínán je v letech 1625–1638. Sloužil v Tobolském vojevodství jako jeden z cca 40 tamních dětí bojarských: velel pochodům proti kočovníkům, byl správcem vsí Tobolského vojevodství.[1]

Ilarion Tolbuzin také sloužil v Tobolsku, roku 1661 byl přeložen do Něrčinsku správcem (prikazčikom) ostrohů v Zabajkalí. Něrčinský, Irgenský a Telenbinský ostroh převzal od svého předchůce A. F. Paškova v květnu 1662. Ve třech ostrozích měl dohromady 75 kozáků a úředníků, jejich počet se však brzy snížil až na 46. Nekompromisně hájil své pravomoce, nechal spálit Jaravinský ostroh, postavený kozáky z ilimského vojevodství. Měl dobré vztahy s protopopem Avvakumem, který žil v Něrčinsku ve vyhnanství.

Roku 1666 navázal styky se skupinou uprchlíků, kteří zavraždili ilimského vojevodu a usadili se na Amuru v Albazinu. Podřídil je sobě a jejich vůdce, Nikifora Černigovského uznal za legitimního představitele ruské vlády na Amuru.[2] Po neobvykle dlouhé době ve funkci byl roku 1669 vystřídán Danilem Aršinským.[3] Od roku 1671 spravoval ťumenské vojevodství. Jeho syn Fadlej zatím v letech 1670–1672 vykonával úřad vojevody v Berezovu.[1]

V dubnu 1676 do Tobolska došlo rozhodnutí moskevského Sibiřského prikazu, podle něhož Ilarion Tolbuzin dostal podruhé místo správce v Něrčinsku a Fadděj Tolbuzin byl jmenován správcem v sousedním Albazinu. Ale po cestě z Moskvy do Tobolska Fadděj zemřel. Náhradou byl do Albazinu jmenován druhý Ilarionův syn Alexej Tolbuzin.[4] Oba se koncem června 1676 vydali s nákladem zbraní a střeliva na cestu, ale Ilarion po cestě zemřel[5] v Rybinském ostrohu (na Angaře). Alexej v únoru 1678 dorazil do Albazinu a vzápětí předal úřad svému nástupci Grigoriji Lonšakovovi. Později Alexej několik měsíců správcoval v Něrčinsku (od dubna 1678)[4] a roku 1683 byl jmenován prvním vojevodou Albazinu, kde roku 1686 zahynul v boji s čchingskou armádou.