Jauréguiberry (1891)
Jauréguiberry byl predreadnought francouzského námořnictva. Byl třetím ze skupiny pěti příbuzných bitevních lodí tvořené plavidly Charles Martel, Carnot, Jauréguiberry, Masséna a Bouvet. Ve službě byl v letech 1897–1920. Ve službě byla ještě na počátku první světové války.[1]
 | |
| Základní údaje |  |
|---|---|
| Typ: | predreadnought |
| Uživatelé: | Francouzské námořnictvo |
| Jméno podle: | Bernard Jauréguiberry |
| Zahájení stavby: | listopad 1891 |
| Spuštěna na vodu: | listopad 1893 |
| Uvedena do služby: | únor 1897 |
| Osud: | vyřazena |
| Předchůdce: | Carnot |
| Následovník: | Masséna |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak: | 11 637 t[1] |
| Délka: | 108,51 m (mezi svislicemi) |
| Šířka: | 20,15 m |
| Ponor: | 8,43 m |
| Pohon: | 24 kotlů, 3 parní stroje 14 400 hp |
| Palivo: | uhlí |
| Rychlost: | 17,7 uzlu |
| Dosah: | 4500 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka: | 631 |
| Pancíř: | až 450mm boky až 380mm věže 100mm sekundární věže 230mm velitelská věž 70mm paluba |
| Výzbroj: | 2× 305mm kanón (2×1) 2× 274mm kanón (2×1) 8× 139mm kanón (8×1) 4× 65mm kanón (4×1) 12× 47mm kanón (12×1) 8× 37mm kanón (5hl.) 4× 450mm torpédomet |
Stavba
.jpg.webp)
Plavidlo postavila francouzská loděnice Forges et Chantiers de la Méditerranée v La Seyne. Stavba byla zahájena v listopadu 1891, na vodu byla loď spuštěna v listopadu 1893 a do služby byla přijata v únoru 1897.[1]
Konstrukce
Hlavní výzbroj byla smíšená, tvořená dvěma 305mm kanóny v jednodělových věžích na přídi a na zádi, které doplňovaly dva 274mm kanóny v jednodělových věžích na bocích trupu. Sekundární výzbroj představovalo osm 139mm kanónů umístěných ve dvoudělových věžích na bocích trupu. Lehkou výzbroj představovaly čtyři 65mm kanóny, dvanáct 47mm kanónů a osm pětihlavňových 37mm kanónů. Výzbroj doplňovaly čtyři 450mm torpédomety. Část lehké výzbroje byla umístěna na dvou bojových stěžních. Příď trupu byla opatřena klounem. Pohonný systém tvořilo 24 kotlů a tři trojčinné parní stroje o výkonu 14 400 hp, které poháněly tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 17,7 uzlu.[1] Dosah byl 4500 námořních mil při 10 uzlech.
Odkazy
Reference
- GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 294. (anglicky)
