Carnot (1894)
Carnot byl predreadnought francouzského námořnictva. Byl druhým ze skupiny pěti příbuzných bitevních lodí tvořené plavidly Charles Martel, Carnot, Jauréguiberry, Masséna a Bouvet. Ve službě byl od roku 1897. Roku 1922 byl sešrotován.[1]
 | |
| Základní údaje |  |
|---|---|
| Typ: | predreadnought |
| Uživatelé: | Francouzské námořnictvo |
| Jméno podle: | Marie François Sadi Carnot |
| Zahájení stavby: | červenec 1891 |
| Spuštěna na vodu: | červenec 1894 |
| Uvedena do služby: | červenec 1897 |
| Osud: | vyřazena |
| Předchůdce: | Charles Martel |
| Následovník: | Jauréguiberry |
| Takticko-technická data | |
| Výtlak: | 11 954 t[1] |
| Délka: | 114 m (mezi svislicemi) |
| Šířka: | 21,4 m |
| Ponor: | 8,36 m |
| Pohon: | 24 kotlů, 2 parní stroje 16 300 hp |
| Palivo: | uhlí |
| Rychlost: | 17,8 uzlu |
| Dosah: | 3000 nám. mil při 10 uzlech |
| Posádka: | 647 |
| Pancíř: | 250–450mm boky 380mm věže 100mm sekundární věže 150mm základy věží 100mm sekundární věže 230mm velitelská věž |
| Výzbroj: | 2× 305mm kanón (2×1) 2× 274mm kanón (2×1) 8× 139mm kanón (8×1) 4× 65mm kanón (4×1) 12× 47mm kanón (12×1) 8× 37mm kanón (5hl.) 4× 450mm torpédomet |
Stavba
Plavidlo postavila francouzská loděnice Arsenal de Toulon v Toulonu. Stavba byla zahájena v červenci 1891, na vodu byla loď spuštěna v červenci 1894 a do služby byla přijata v červenci 1897.[1]
Konstrukce
Hlavní výzbroj byla smíšená, tvořená dvěma 305mm kanóny v jednodělových věžích na přídi a na zádi, které doplňovaly dva 274mm kanóny v jednodělových věžích na bocích trupu. Sekundární výzbroj představovalo osm 139mm kanónů umístěných rovněž ve věžích na bocích trupu. Lehkou výzbroj představovaly čtyři 65mm kanóny, dvanáct 47mm kanónů a osm pětihlavňových 37mm kanónů. Výzbroj doplňovaly čtyři 450mm torpédomety. Část lehké výzbroje byla umístěna na bojovém stěžni. Příď trupu byla opatřena klounem. Pohonný systém tvořilo 24 kotlů Lagrafel d`Allest a dva trojčinné parní stroje o výkonu 16 300 hp, které poháněly dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 17,8 uzlu.[1] Dosah byl 3000 námořních mil při 10 uzlech.
Modernizace
Během služby byly odstraněny dva torpédomety a instalovány čtyři další 47mm kanóny.
Odkazy
Reference
- GARDINER, Robert. Conways All the World's Fighting Ships 1860–1905. New York: Mayflower Books, 1979. S. 293. (anglicky)
