Jaroslav Janík

Pocházel z rodiny vyučeného zedníka, který se vypracoval až na podúředníka v okresním geodetickém ústavu.

Studoval na kolínském gymnáziu, kde maturitní zkoušku složil roku 1920. Za středoškolských studií se stal členem Kolínského klubu mladých, který se věnoval organizování kulturních i politicko-osvětových pořadů, a zde si vytvořil výrazná umělecká přátelství, která jej i jeho protějšky ovlivnila na celý život. Ve 20. letech započal studia psychologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy[2], která nakonec nikdy nedokončil.

I přes neukončené formální vzdělání si však utvářel kvalitní přehled o literatuře, filozofii i moderním umění, a svým rozhledem intelektuála tak tvořil filozofické zázemí pro umělce a literáty, se kterými dokázal vést erudované diskuse[3].

V roce 1932 dokončil vzdělání na Střední knihovnické škole[2] a vzápětí téhož roku se i se svou manželkou přestěhoval do Loun za místem knihovníka. Zde navazoval další přátelství a stal se vzorem o generaci mladším vyvíjejícím se budoucím umělcům, jako byl například výtvarník a pedagog Kamil Linhart[4].

Dobré kontakty měl i v Praze, kde úzké vazby udržoval například se členy umělecké Skupiny 42, mimo jiné zejména s Jindřichem Chalupeckým či Jiřím Kolářem.

Po skončení 2. světové války, v roce 1946, se Janík vrátil do rodného Kolína, kde se stal ředitelem kolínské knihovny na celých 10 let a mimo jiné tehdy řídil i její přesun[3] do budovy po bývalé Živnostenské bance v Husově ulici v roce 1948[5], kde Městská knihovna Kolín sídlí dosud. Z funkce ředitele byl odvolán roku 1956, své působení v knihovně pak ukončil v roce 1963. Za tohoto kolínského působení poznal například výtvarníka Jana Kubíčka či malíře Františka K. Foltýna.

Mimo své nejzásadnější intelektuální a mentorské činnosti stál především za pořádáním častých přednášek na různá humanitně-vědecká témata, kterých uvedl přibližně stovku. Rovněž je autorem několika uměleckých životopisů především o Zdenku Rykrovi či předmluvy ke knize Petra Dena a Jaromíra Funkeho Pětkrát Kolín z roku 1947, odborných studií Kolín a Polabí v dílech výtvarníků či několika překladů a dalších menších prací[2][3]. Podílel se také na vydávání časopisu Klíč[6].

Výstavu k poctě Jaroslava Janíka v Regionálním muzeu v Kolíně s názvem Jaroslav Janík, (1901 - 1974) a pocta přátel uspořádal v červnu roku 2000 kolínský umělec Miloš Kim Houdek. Některými přítomnými byla hodnocena jako nejdůležitější výstava posledních třiceti let a na vystavených obrazech naznačila kontinuitu vývoje kolínského moderního umění[7]. V této souvislosti byl v květnu roku 2001 vydán i stejnojmenný sborník[8].