Jaroslav Šibrava, Továrna motorových vozidel

Firma Jaroslav Šibrava, Továrna motorových vozidel byla československý výrobce tříkolek a automobilů.[1][2]

Jaroslav Šibrava, Továrna motorových vozidel
Logo
Tříkolka Trimobil ENS
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1920
Datum zániku1926
ZakladatelJaroslav Šibrava
SídloVltavská č.p. 866, Praha - Holešovice, Česko
Adresa sídlaPraha, Česko
Charakteristika firmy
Produktyautomobily, tříkolky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie firmy

Jaroslav Šibrava (1876-1961), bývalý zaměstnanec Waltrovy továrny,[3] založil v roce 1920 vlastní firmu v Praze–Holešovicích ve Vltavské ul. 866 (dnes Bubenské nábřeží 866/11) a začal s opravami a prodejem automobilů.[4] Stal se v dubnu 1920 legitimním obchodníkem a živnostníkem Československého sdružení obchodníků a živnostníků pro obor automobilní[5] a současně s tím začal vyrábět součásti i kompletní tříkolky podle licence, kterou zakoupil od společnosti J. Walter a spol. (Tříkolka Walter) pod značkou Trimobil Šibrava.[6] V roce 1921 tříkolky poprvé vystavoval na XIII. mezinárodní výstavě automobilů (stánek č. 3), která se konala na pražském výstavišti od 28. května do 5. června. K reaktivování výroby Waltrových tříkolek, kdysi tak oblíbených, popřál magazín Auto nové firmě všeho zdaru.[7]

Od dubna 1922 byly v Praze provozovány motorové tříkolky jako autodrožky. Za výhodu byla tiskem označena výhodná sazba 4 Kč za 1 km jízdy.[8] Na XIV. mezinárodní výstavě automobilů (22. dubna – 1. května 1922) Šibrava vystavil modernizované Trimobily s elektrickým osvětlením, čtyřsedadlový faeton E4, kupé, sportovní dvousedadlový model E2 a dodávku s nákladní plošinou EN. V roce 1923 na autosalonu v Praze firma představila nový, původní motor s protiběžnými písty (boxer) o zdvihovém objemu 1106 cm³, který instalovala do čtyřsedadlového Trimobilu a na výstavě oznámila, že tento motor bude použit i pro čtyřkolový automobil. Zvláště nákladní Trimobily se osvědčily v dopravě lehčích nákladů a „čile se proplétaly“ v ruchu pražských ulic.[9]

Inzerát Šibrava, Auto ročník 2, č. 2 (červenec 1920), s. XXXI
Stánek fy. Jaroslav Šibrava na autosalonu (Praha 1922)

V roce 1924, kdy byla firma Šibrava akcionována, začala vyrábět malý automobil s dvouválcovým motorem, s vodorovně umístěnými válci proti sobě (boxer). Výkon motoru 10,3 kW/14 k byl využit k označení automobil typ 4/14 HP.[10] Firma se tak přiřadila k hlavním československým výrobcům automobilů Praga, Laurin & Klement, Tatra a Walter, ale spíše ji možno označit na menší firmu, jak ve výrobě automobilů v té době byly označovány firmy Start Hradec Králové, Stelka Příbram, Zbrojovka Brno atd.[11]

Úřední list ze dne 20. srpna 1924 oznámil, že se po vyhlášeném konkurzu z června 1924 uskutečnilo vyrovnání s firmou Jaroslava Šibravy, z Prahy VII., Vltavské čp. 866 (tentýž list oznámil ve stejný den i vyrovnání firmy Josefa Janatky/motocykly Itar, továrníka ze Smíchova).[12] V roce 1925 se firma již pražského autosalonu nezúčastnila a výroba byla ukončena o rok později (1926).[6] Jiné zdroje uvádí období výrobní činnosti v letech 1920 až 1925[1] respektive 1921 až 1929.[2] Celkem v továrně vzniklo asi 100 motorových vozidel.[2]

Vozidla

Trimobil

Typ Trimobil byl tříkolový, s jedním kolem vpředu. Odpovídal tříkolovému vozu firmy Walter. Poháněl jej vzduchem chlazený dvouválcový motor o objemu 1248 cm³.[2] Ten byl potom nahrazen vidlicovým motorem o výkonu 9 koní.[2] Ještě později byl vůz osazován motorem typu boxer s výkonem 14 koní.[2]

V nabídce byly varianty karoserie označené

  • E 2 – otevřený, dvoumístný sportovní vůz
  • E 4 – čtyřmístná verze
  • EK 4 – drožka (taxi-landaulet)
  • EN – dvoumístný pick-up
  • ENS – dodávková tříkolka[2]

Základní varianta stála 24 000 korun, šlo o nejlevnější tříkolový vůz na tehdejším trhu.[2]

4/14 HP

Čtyřkolový model Šibrava 4/14 HP vznikl v roce 1923[1] nebo 1925[2]. K pohonu sloužil stejný motor boxer jako ve voze Trimobil, nyní ovšem chlazený vodou.[1] Firma uváděla, že jde o motor vlastní konstrukce.[13] Provozní hmotnost byla 700 kg, maximální rychlost 60 km/h.[2] Vozy byly prodávány za 34 000 korun.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jaroslav Šibrava, Továrna motorových vozidel na německé Wikipedii.

  1. Linz, Schrader: Die Internationale Automobil-Enzyklopädie.
  2. Georgano: The Beaulieu Encyclopedia of the Automobile.
  3. ŠUMAN-HREBLAY, Marián. Encyklopedie automobilů. 1. vyd. Brno/Praha: CPress/Albatros Media, 2018. 272 s. ISBN 978-80-264-1852-8. S. 143.
  4. Bubenské nábřeží, Praha Holešovice [online]. Praha: HADRMAN s.r.o., správa nemovitostí [cit. 2022-02-22]. Dostupné online.
  5. Československé sdružení obchodníků a živnostníků pro obor automobilní v Praze. Národní listy. 1920-04-11, roč. 60, čís. 100, s. 8. Dostupné online.
  6. Šuman-Hreblay: Encyklopedie automobilů.
  7. PAUČEK, Ervín Dr. Ing. XIII. mezinárodní výstava automobilů v Praze. Auto. Květen 1921, roč. 3, čís. 1, s. 30–31. Dostupné online.
  8. Nové automob. drožky v Praze. Národní listy. 1922-04-09, roč. 62, čís. 98, s. 3. Dostupné online.
  9. XV. mezinárodní výstava automobilů v Praze. Auto. Duben 1923, roč. 5, čís. 4, s. 247–249. Dostupné online.
  10. SADECKÝ, L. Naše automobily a motocykly (Šibrava Jaroslav, Praha VII). Auto. 1943-05-15, roč. 25, čís. 5, s. 105. Dostupné online.
  11. PAUČEK, Ervín dr. ing. Automobilismu v Československu. Auto. Duben 1924, roč. 6, čís. 4, s. 141–144. Dostupné online.
  12. Konkursy a vyrovnání. Národní listy. 1924-08-05, roč. 64, čís. 215, s. 5. Dostupné online.
  13. Šibrava 4/14 HP

Literatura
  • (německy) Harald Linz, Halwart Schrader: Die Internationale Automobil-Enzyklopädie. United Soft Media Verlag GmbH, München 2008, ISBN 978-3-8032-9876-8.
  • (anglicky) George Nick Georgano (šéfredaktor): The Beaulieu Encyclopedia of the Automobile, Volume 1 A–F. Fitzroy Dearborn Publishers, Chicago 2001, ISBN 1-57958-293-1.
  • Marián Šuman-Hreblay: Encyklopedie automobilů. České a slovenské osobní automobily od roku 1815 do současnosti. Computer Press, Brno 2007, ISBN 978-80-251-1587-9.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.