Jaromír Kuča

Pochází z Orlové.[3] V letech 1963–1970 vystudoval český jazyk a dějepis na Filozofické fakultě Univerzity Palackého. Během pražského jara v letech 1968–1969 podílel na činnosti Svazu vysokoškolského studentstva. V roce 1969 byl zástupcem šéfredaktora periodika Studentské listy. V období let 1969–1970 působil ve Svazu českých spisovatelů, v letech 1970–1971 byl učitelem základní školy v Orlové. Od roku 1971 do roku 1973 pracoval v redakci Ostravského večerníku. V letech 1973–1975 byl dělníkem v podniku Korona Karviná, potom v období let 1975–1979 montážním dělníkem a od roku 1979 do roku 1990 technologem v podniku Závody průmyslové automatizace Praha. Později se vrátil k pedagogické činnosti. V letech 1990–1991 působil coby učitel na gymnáziu v Orlové. V roce 1991 získal titul doktora filozofie na Univerzitě Palackého.[2]

Po sametové revoluci se zapojil do politiky. Od roku 1990 byl členem ČSSD.[2] Ve volbách roku 1992 byl za ČSSD zvolen do Sněmovny lidu (volební obvod Severomoravský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1][4]

V roce 1993 byl na sjezdu ČSSD zvolen jedním z místopředsedů strany. Podílel se na formulaci politického programu strany.[5][6] Podle jiného zdroje byl místopředsedou strany od roku 1991 do roku 1995.[2] Z vrcholné politiky musel odejít v roce 1996 poté, co v opilosti způsobil havárii a ujel, aniž by zraněné řidičce poskytl pomoc. V říjnu 1996 byl odsouzen k jednomu roku odnětí svobody s podmíněným odkladem a k zákazu řízení motorových vozidel na tři roky. Zůstal ale aktivní v strukturách ČSSD. V roce 2000 se uvádí jako asistent předsedy ČSSD Miloše Zemana a zároveň poradce generálního ředitele Českých drah. Kučův syn navíc tehdy pracoval pro ostravskou firmu Tchas, která získávala stavební zakázky mimo jiné od Českých drah. Souběh funkci poradce polostátního podniku a asistenta předsedy vlády kritizovala média i generální inspektorka Českých drah Květoslava Kořínková. Vládě Miloše Zemana doporučil Kuča podpis kontraktu s izraelskou firmou Housing and Construction na výstavbu dálnice D47, přičemž tato smlouva musela být po několika letech zrušena.[7][8][9][10] Poslaneckým asistentem Miloše Zemana pro severní Moravu byl od roku 1996 do roku 2002. V letech 2002–2004 byl členem Státního fondu dopravní infrastruktury.[2] Ve straně se angažoval i později. V roce 2005 je uváděn jako předseda MO ČSSD Orlová-Lutyně. Působil rovněž ve vedení Českých drah v Moravskoslezském kraji.[11]

Aktivní je také v komunální politice. V komunálních volbách roku 1994 byl zvolen za ČSSD do zastupitelstva Orlové. Opětovně byl do zastupitelstva zvolen v komunálních volbách roku 2006 a komunálních volbách roku 2010. Profesně se uvádí jako systémový specialista ČD.[12] V roce 2013 došlo k odvolání orlovského starosty MUDr. Jiřího Michalíka, na jeho místo byl dosazen právě Jaromír Kuča.[13] Ve funkci setrval jen do komunálních voleb roku 2014, po kterých ho ve vedení města vystřídal jeho syn Tomáš Kuča.[14]