Jaromír Dadák

Jaromír Dadák (30. května 1930, Znojmo27. prosince 2019, Praha)[1] byl český hudební skladatel a dirigent.

Jaromír Dadák
parte Jaromíra Dadáka
Základní informace
Narození30. května 1930
Znojmo
Československo Československo
Úmrtí27. prosince 2019 (ve věku 89 let)
Praha
Česko Česko
Povoláníhudební skladatel, dirigent a hudebník
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Na hudební škole ve Vsetíně se vzdělával ve hře na klavír a hudební teorii u Janáčkova žáka Stanislava Mráze, po němž převzal na jeden rok vedení sboru reálného gymnázia ve Vsetíně, kde studoval. Na Janáčkově akademii múzických umění v Brně místo původně zamýšleného studia hry na klavír studoval v letech 1950–56 dirigování u Františka Stupky, Bohumíra Lišky a Břetislava Bakaly a současně byl soukromým žákem Miloslava Ištvana ve skladbě. Kromě toho začal sbírat lidové písně na Valašsku, stal se spoluzakladatelem a externím dirigentem Brněnského rozhlasového souboru lidových nástrojů a krátce i šéfdirigentem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého. V letech 1956–63 byl zaměstnán jako redaktor pro lidovou píseň a hudební režisér Československého rozhlasu v Ostravě, kde založil dva folklorní soubory a Ostravský rozhlasový orchestr, jehož byl dirigentem. Poté byl tajemníkem ostravského tvůrčího centra Svazu československých skladatelů (1967–69), ředitelem státního symfonického orchestru Moravská filharmonie v Olomouci (1969–71), spoluzakladatelem a uměleckým vedoucím Slezského souboru Heleny Salichové (1977), členem výboru Českého hudebního fondu (1993–95), členem výboru Ochranného svazu autorského (1995–99), předsedou Společnosti českých skladatelů, náležející do Asociace hudebních umělců a vědců (1993–98) a posléze managerem a dramaturgem hudebního festivalu Dny soudobé hudby Praha (1995–2000).

Pro svou politickou orientaci byl v době komunistického režimu, s výjimkou let 1967–71, jako umělec diskriminován. V letech 1955–56 byl závozníkem a potom horníkem na dole v Milíně u Příbrami, v letech 1974–79 pracoval jako úpravář vody a strojník ve vodárně v Ostravě – Nové vsi a v letech 1981–91 žil na Slovensku, kde spolupracoval s předními folklorními soubory.[2] Folklór i jeho zpracování byly žánry komunistickou estetikou hodnocené jako pozitivní.

Byl uznávaným znalcem a aranžérem moravských a později slovenských lidových písní a folklorní vlivy se projevují i v mnoha z jeho několika desítek komorních a orchestrálních skladeb, z nichž byly v domácích soutěžích oceněny symfonická báseň Už nikdy více (1960), varhanní skladba Per aspera ad astra (1972), cyklus moravských lidových písní v úpravě pro dětský sbor Kole májky táncujce a folklórní skladba Na horách, na dolách (1981).[3] Jeho poslední skladbou je Modlitba pro smíšený sbor na text písně Hospodine, pomiluj ny (2014).[4] Jeho manželka, klavíristka, cimbálistka a pedagožka Ludmila Dadáková (narozena 23. ledna 1940), byla inspirátorkou a interpretkou Dadákových cimbálových skladeb.[5]

Hudební dílo

Orchestrální skladby

  • Už nikdy více – symfonická báseň podle básně Mobilizace F. Halase (1959)
  • Koncert – symfonie pro klavír a velký orchestr (1960)
  • Concertino pro cimbál a malý orchestr (1965)
  • Koncert pro klavír na čtyři ruce a velký orchestr (1972)
  • Koncert pro violu a malý orchestr (1976)
  • Sonata Corta pro komorní smyčcový orch. (1977)
  • Koncert pro tubu a malý orchestr (1982)
  • Benedictum k miléniu sv. Vojtěcha pro velký orchestr (1996)

Komorní skladby

  • Tři studie pro klavír a bicí nástroje (1965)
  • Partita pro housle, klarinet a klavír (1965)
  • Čtyři koncertní etudy pro cimbál (1967)
  • Per aspera ad astra, pro varhany (1971)
  • Čtyři miniatury (Pozdrav z Beskyd) pro cimbál (1975)
  • Musica Gioccosa pro housle, klarinet, violoncello a klavír (1980)
  • Sonáta pro cimbál (1980)
  • Sonáta pro housle a klavír (1989)
  • Čtyři skrovné pocty, pro fagot a smyčcové trio (1991)
  • Ludi (Hry) pro smyčcové kvarteto a varhany (1991)
  • Sonáta pro violoncello (1992)
  • Proměny pro hoboj, klarinet, fagot a klavír (1994)
  • Sonáta pro klavír (1994)
  • Dvojsonáta pro violoncello a klavír (1995)
  • Capriccio pro klavír (1997)
  • Balada pro klavír (1997)
  • Terzetto piccolo per due (Boemi di Praga), pro basklarinet a klavír s bicími nástroji (1998)
  • Exclamatio ad astra, pro varhany (2000)
  • Hudba pro radost, pro flétnu, housle, violoncello a klavír (2001)

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. Zdeňka Kuchyňková: Ve věku 89 let zemřel.... Český rozhlas. 28. 12. 2019. Dostupné online.
  2. SALICHOVÉ, Slezský soubor Heleny. Jaromír Dadák – Slezský soubor Heleny Salichové [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online. (česky)
  3. MARTÍNKOVÁ, Alena (editor). Čeští skladatelé současnosti. 1. vyd. Praha: Panton, 1985. S. 50–51.
  4. Zemřel známý folklorista a skladatel Dadák - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
  5. Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz [online]. [cit. 2020-01-24]. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.