Jarníkův algoritmus
Jarníkův algoritmus (v zahraničí známý jako Primův algoritmus) je v teorii grafů algoritmus hledající minimální kostru ohodnoceného grafu. Najde tedy takovou podmnožinu hran grafu, která tvoří strom obsahující všechny vrcholy původního grafu a součet ohodnocení hran z této množiny je minimální. Poprvé algoritmus popsal Vojtěch Jarník roku 1930, později byl znovuobjeven roku 1957 Robertem Primem a poté ještě jednou roku 1959 Edsgerem Dijkstrou. V zahraničí se téměř výlučně používá označení Primův algoritmus, vzácně pak Jarníkův algoritmus nebo DJP algoritmus.
Popis
Algoritmus začíná s jedním vrcholem a postupně přidává další a tím zvětšuje velikost stromu do té doby, než obsahuje všechny vrcholy.
- Vstup: souvislý ohodnocený graf
- Inicializace: , kde je libovolný vrchol z ,
- Opakuj dokud není :
- Vyber hranu z s minimální cenou tak, že je ve a není ve
- Přidej do , přidej do
- Výstup: je minimální kostra grafu
Časová složitost
Datová struktura s ohodnocením hran | Celková časová složitost |
---|---|
matice sousednosti | V2 |
binární halda (v pseudokódu níže) a seznam sousedů | O((V + E) log(V)) = E log(V) |
Fibonacciho halda a seznam sousedů | E + V log(V) |
Jednoduchá implementace s použitím reprezentace grafu pomocí matice sousednosti a prohledáváním pole cen má časovou složitost O(V2). S použitím binární haldy a seznamu sousedů dosáhneme složitosti O(E log V), kde E je počet hran a V je počet vrcholů. S použitím sofistikované Fibonacciho haldy složitost snížíme až na O(E + V log V), což je obzvláště rychlé u grafů, kde E je .
Příklad
Obrázek | Popis | Dosud neviděn | Sousedé | Dosavadní řešení |
---|---|---|---|---|
Toto je náš původní ohodnocený graf. Není to strom, protože definice stromu požaduje, aby v grafu nebyly žádné kružnice a tento graf kružnice obsahuje. Čísla poblíž hran označují jejich cenu. Žádná hrana zatím není označena a vrchol D byl vybrán náhodně jako startovní vrchol. | C, G | A, B, E, F | D | |
Druhý vybraný vrchol je nejbližší k vrcholu D: cena hrany do A je 5, do B je 9, do E je 15 a F je 6. Cena hrany do bodu A (5) je nejnižší, použijeme tedy (a v našem diagramu vyznačíme) tuto hranu. | C, G | B, E, F | A, D | |
Dalším vybraným vrcholem je nejbližší vrchol buď k D nebo k A. Cena hrany z D do B je 9 a z A do B je 7, do E je 15 a do F je 6. Cena poslední jmenované hrany je nejnižší, zvolíme tedy hranu z D do F. | C | B, E, G | A, D, F | |
V tomto případě je nejkratší hrana z A do B. |
žádný | C, E, G | A, D, F, B | |
V tomto případě je nejkratší hrana z B do E. Další dvě hrany obarvujeme na červeno, protože je už nebudeme moci použít. Nechceme, aby vznikla kružnice. | žádný | C, G | A, D, F, B, E | |
Jediné zbývající vrcholy jsou C a G. Hrana z E do C váží 5 a hrana z E do G váží 9. Vybíráme tedy hranu do C. Hranu z B do C obarvujeme na červeno. | žádný | G | A, D, F, B, E, C | |
Zbývá nám už jenom vrchol G. Hrana do F váží 11 a do E 9. Vybíráme tedy hranu do E. Všechny vrcholy jsou už součástí stromu, získali jsme tedy minimální kostru grafu (na diagramu je obarvená zelenou). Celková váha kostry je 39. | žádný | žádný | A, D, F, B, E, C, G |
Implementace v pseudokódu
S použitím haldy
- Inicializace
- vstupy: Graf, funkce vracející ohodnocení hran a startovní vrchol
na začátku jsou všechny vrcholy nastaveny na status dosud neviděn, startovní vrchol je umístěn do grafu a všechny hrany do haldy tak, aby vracela hranu s nejnižší vahou.
Pro každý vrchol v grafu nastav min_vzdálenost vrcholu na ∞ nastav otec vrcholu na null nastav min_seznam_sousedů vrcholu na prázdný_seznam nastav je_v_Q vrcholu na true nastav vzdálenost startovního vrcholu na nula přidej do haldy Q všechny vrcholy v grafu.
- Algoritmus
V popisu algoritmu výše,
- nejbližší vrchol je Q[0]
- okraj je v v Q, kde vzdálenost v < ∞ poté, co je nejbližší vrchol vyjmut z haldy
- dosud neviděn je v v Q, kde vzdálenost v = ∞, co je nejbližší vrchol vyjmut z haldy
Cyklus selže pokud halda vrátí nulu. Seznam sousedů je vytvořen tak, aby mohl vrátit orientovaný graf.
- časová složitost: V na cyklus, log(V) na vyjmutí hrany z haldy
Dokud poslední_přidaný = vrať minimum v Q nastav je_v_Q čeho poslední přidaný na false přidej poslední_přidaný na (min_seznam_sousedu čeho (otec čeho poslední_přidaný)) přidej (otec čeho poslední_přidaný) do (min_seznam_sousedů čeho poslední_přidaný)
- časová složitost: E/V, průměrný počet vrcholů
pro každý soused čeho poslední_přidaný Jestliže (je_v_Q čeho soused) a zároveň (váha(poslední_přidaný, soused) < min_vzdálenost čeho soused) nastav otec čeho soused na poslední_přidaný nastav min_vzdálenost čeho soused na váha(poslední_přidaný, soused)
- časová složitost: log(V), výška haldy
uprav soused v Q, podle min_vzdálenost
Důkaz správnosti
Nechť je souvislý, ohodnocený graf. S každou iterací Jarníkova algoritmu je přidána hrana, která spojuje vrchol v podgrafu s vrcholem mimo podgraf. Jelikož je souvislý, musí existovat cesta mezi všemi dvojicemi vrcholů. Nechť výstup Jarníkova algoritmu je a je minimální kostra grafu . Jestliže , pak je minimální kostra grafu. V opačném případě, nechť je první hrana přidaná během konstrukce , která není v a je množina vrcholů spojených hranami přidanými před . Pak jeden konec hrany je v a druhý není. Jelikož je kostra grafu , pak musí existovat cesta v spojující oba konce hrany. Někde v této cestě se musí objevit hrana spojující vrchol ve s vrcholem, který není ve . Ve chvíli, kdy je přidána k by mohla být místo ní přidána také , pokud by ovšem vážila méně. Jelikož ale byla přidána , můžeme soudit, že
Nechť je graf získaný odstraněním a přidáním z . Je snadné ukázat, že je souvislý, má stejný počet hran jako a celková váha hran není vyšší než u . je tudíž minimální kostra grafu a obsahuje a všechny hrany přidané předtím při konstrukci . Opakováním těchto kroků nakonec zjistíme, že minimální kostra grafu je identická s . Tímto jsme tedy dokázali, že je minimální kostra grafu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prim's algorithm na anglické Wikipedii.
Literatura
- V. Jarník: O jistém problému minimálním, Práce Moravské Přírodovědecké Společnosti, 6, 1930, pp. 57-63.
- R. C. Prim: Shortest connection networks and some generalisations. In: Bell System Technical Journal, 36 (1957), pp. 1389–1401 (anglicky)
- D. Cherition and R. E. Tarjan: Finding minimum spanning trees. In: SIAM Journal of Computing, 5 (Dec. 1976), pp. 724–741 (anglicky)
- Thomas H. Cormen, Charles E. Leiserson, Ronald L. Rivest, and Clifford Stein. Introduction to Algorithms, Second Edition. MIT Press and McGraw-Hill, 2001. ISBN 0-262-03293-7. Section 23.2: The algorithms of Kruskal and Prim, pp.567–574. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jarníkův algoritmus na Wikimedia Commons
- Problém minimální kostry grafu: Jarníkův algoritmus
- Animovaný příklad Jarníkova algoritmu
- Jarníkův algoritmus (Java Applet)