Jang Ťi

Jang Ťi
Jang Ťi
Jiná jména	Jang Meng-caj, Mej-an
Narození	1334[1]
Úmrtí	asi 1383[1]
Bydliště	Su-čou
Občanství	říše Jüan, říše Ming
Znám jako	básník, malíř
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Jang Ťi (čínsky pchin-jinem Yáng Jī, znaky zjednodušené 杨基, tradiční 楊基; 1334 – asi 1383) byl čínský básník, esejista a malíř žijící na přelomu jüanského a mingského období, jeden ze „čtyř velikánů ze Su-čou“.

Jména

Jang Ťi používal zdvořilostní jméno Meng-caj (čínsky pchin-jinem Mèngzài, znaky zjednodušené 孟载, tradiční 孟載) a pseudonym Mej-an (čínsky pchin-jinem Méiān, znaky 眉庵).

Život

Jang Ťi pocházel ze Su-čou (v moderní provincii Ťiang-su), předního kulturního centra tehdejší Číny. Vynikl jako malíř-krajinář i básník. Zapojil se do sučouských literárních kruhů, se svými vrstevníky, básníky a malíři Kao Čchim, Sü Penem a Čang Jüem je zahrnován mezi „čtyři velké literáty ze Su-čou“. Čtveřice ještě s dalšími sučouskými literáty tvořila umělecký kroužek zvaný „přátelé od severní hradby“, pod neformálním vedením Kao Čchiho.[2]

Po polovině 50. let 14. století přijal místo v jeho administrativě Čang Š’-čchenga, jednoho z vůdců povstání rudých turbanů.[2] Roku 1367 byl Čang Š’-čcheng poražen Ču Jüan-čangem, který se příští rok jmenoval císařem nové říše Ming a sjednotil Čínu pod svou vládou. Řada sučouských vzdělanců těžce doplatila na nedůvěru Ču Jüan-čanga k bývalým stoupencům Čang Š’-čchenga, Jang Ťi byl mezi nimi, když zemřel následkem těžké práce, k níž byl odsouzen.[3][4]

Reference

NIENHAUSER, William H, a kol. The Indiana Companion to Traditional Chinese Literature. Bloomington: Indiana University Press, 1986. 1050 s. ISBN 0253329833, ISBN 9780253329837. S. 470–471. (anglicky)
CHANG, Kang-i Sun. Literature of the early Ming to mid-Ming (1375–1572). In: CHANG, Kang-i Sun; OWEN, Stephen. The Cambridge History of Chinese Literature : Volume 2. Cambridge, New York, Mebourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi, Dubai, Tokyo: Cambridge University Press, 2010. [Dále jen Chang]. ISBN 0521116775, ISBN 9780521116770. S. 1–62, na s. 5. (anglicky)
WIXTED, John Timothy. Poetry of the Fourteenth Century. In: MAIR, Victor H. The Columbia History of Chinese Literature. New York: Columbia University Press, 2001. [Dále jen Wixted]. ISBN 0-231-10984-9. S. 390–409, na s. 398. (anglicky)
Chang, s. 6.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[nienhauser_470_471-1] NIENHAUSER, William H, a kol. The Indiana Companion to Traditional Chinese Literature. Bloomington: Indiana University Press, 1986. 1050 s. ISBN 0253329833, ISBN 9780253329837. S. 470–471. (anglicky)

[chang_5-2] CHANG, Kang-i Sun. Literature of the early Ming to mid-Ming (1375–1572). In: CHANG, Kang-i Sun; OWEN, Stephen. The Cambridge History of Chinese Literature : Volume 2. Cambridge, New York, Mebourne, Madrid, Cape Town, Singapore, Sao Paulo, Delhi, Dubai, Tokyo: Cambridge University Press, 2010. [Dále jen Chang]. ISBN 0521116775, ISBN 9780521116770. S. 1–62, na s. 5. (anglicky)

[wixted_398-3] WIXTED, John Timothy. Poetry of the Fourteenth Century. In: MAIR, Victor H. The Columbia History of Chinese Literature. New York: Columbia University Press, 2001. [Dále jen Wixted]. ISBN 0-231-10984-9. S. 390–409, na s. 398. (anglicky)

[chang_6-4] Chang, s. 6.