Jan z Jičína
Jan z Jičína (zemřel pravděpodobně v roce 1432) byl kněz a reformátor v období husitství.
Jan z Jičína | |
---|---|
Narození | 14. století |
Povolání | filozof a kněz |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
Jan z Jičína působil na univerzitě v Praze. V roce 1408 se stal mistrem svobodných umění. Pozitivně se vyjadřoval k učení anglického reformátora Jana Viklefa, společně s Janem Husem viklefovské učení obhajoval a snažil se ho šířit dál. Později patřil mezi hlavní postavy odpustkových bouří, které začaly v roce 1412. Byl to on, kdo slavnostně pohřbil v Betlémské kapli jako mučedníky tři mládence (Martina, Jana a Staška), kteří byli popraveni, protože se slovně bouřili proti hlásání odpustků.[1] Záporně se stavěl ke kacířské náboženské sektě pikartů, kteří pocházeli z Francie a začali se v českých zemí objevovat někdy kolem roku 1418. Jan se zařadil mezi umírněné stoupence Tábora a patřil k blízkým spolupracovníkům Mikuláše Biskupce, později se ale s Táborem loučí. Proti Mikuláši Biskupcovi pak napsal nedochovaný traktát o transsubstanciaci a názorově se přiblížil sirotkům.[2]
Odkazy
Reference
- ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 2, Kořeny české reformace. Vyd. 2., Ve vydavatelství Karolinum 1. Praha: Univerzita Karlova, 1996. 364 s. ISBN 80-7184-072-6. [S. 256.]
- Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 13. díl. V Praze: J. Otto, 1898. 1113 s. [Viz str. 350–351.]
Literatura
- Slovník českých filozofů. 1. vyd. V Brně: Masarykova univerzita, 1998. 697 s. ISBN 80-210-1840-2. [Stať Jan z Jičína je na str. 231–232; autor Milan Daňhel.]