Jan Zarański

Pocházel z rodiny spisovatele. Absolvoval právnickou fakultu Jagellonské univerzity a potom přešel na Báňskou akademii v Leobenu, kterou dokončil roku 1891. Získal titul důlního inženýra. Sloužil v rakousko-uherské armádě v Krakově. Byl poručíkem v záloze. Profesně působil na ministerstvu orby ve státní důlní správě. Přešel do vrchního hornického úřadu v Krakově. Potom zastával funkci c. k. důlního rady a předsedy revírního úřadu v Drohobyči. Zasloužil se o vznik důlní školy v slezské Doubravě. Měl rovněž zásluhy na založení Hornické akademie v Krakově s polským vyučovacím jazykem. V roce 1913 nastoupil mezi členy jejího organizačního výboru. Od listopadu 1913 byl na této škole jmenován pedagogem. Řádná výuka měla začít v roce 1914, ale plán byl přerušen vypuknutím světové války. Akademie tak byla otevřena až roku 1919.[1][3] V době svého působení v parlamentu se uvádí jako vrchní důlní rada ve Vídni.[2][5]

Působil také coby poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva. Byl zvolen za obvod Halič 54. Mandát obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1911, nyní za obvod Halič 35.[6]

V roce 1907 byl uváděn jako člen Národně demokratické strany, která byla ideologicky napojena na politický směr Endecja.[1][2][7] Po volbách roku 1907 i 1911 byl na Říšské radě členem poslaneckého Polského klubu.[6]

Jeho politická dráha pokračovala i v meziválečném Polsku. Od roku 1928 do roku 1930 byl poslancem polského Sejmu.[4]

V roce 1921 se habilitoval v oboru horního práva na právnické fakultě Jagellonské univerzity a byl jmenován řádným profesorem na Hornické akademii v Krakově, kde vedl katedru práva. V roce 1932 odešel ze zdravotních důvodů do penze.[3]