Jan Vanýsek

Jan Vanýsek (5. srpna 1910 Brno – 14. září 1995 Brno) byl český oční lékař – profesor oftalmologie na lékařské fakultě Masarykovy univerzity (dříve LF UJEP v Brně). Byl synem významného českého internisty Prof. MUDr. Rudolfa Vanýska, DrSc a Marie (roz. Kletzlové), dcery Theodora Kletzla, významného brněnského stavitele.

Prof. MUDr. Jan Vanýsek, DrSc.
Narození5. srpna 1910
Brno
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. září 1995 (ve věku 85 let)
Brno
Česko Česko
Národnostčeská
Alma materMasarykova univerzita
Povoláníuniverzitní profesor a vědec
Aktivní roky1935–1970
ZaměstnavateléLF UJEP v Brně, LF UK v Hradci Králové, VLA
Znám jakozakladatel Oční kliniky LF UK v Hradci Králové
OceněníZasloužilý lékař (1961)
Medaile J. E. Purkyně (1962)
ChoťMUDr. Marie roz. Planičková (1910–1997)
DětiMUDr. Jan Vanýsek (1940–2011)
Jiří Vanýsek (* 1944)
RodičeProf. MUDr. Rudolf Vanýsek DrSc. (1876–1957)
Marie roz. Kletzlová (1890–1970)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Profesní kariéra

Po promoci, roku 1935, byl přijat jako nehonorovaný sekundární lékař na oční kliniku Masarykovy univerzity v Brně, kterou vedl jeho učitel profesor MUDr. Bohuslav Slavík (1888–1953). Po habilitaci, v listopadu 1945, byl jmenován prvním přednostou Oční kliniky lékařské fakulty UK v Hradci Králové (1945–1951), později se fakulta stala součástí Vojenské lékařské akademie (1951–1958), v této souvislosti byl jmenován plukovníkem ČSLA.

Na hradecké klinice se zabýval především keratoplastikou, elektroretinografií (ERG) a jako první v Československu v roce 1954 implantoval pacientovi umělou nitrooční čočku po operaci šedého zákalu (IOL). Na základě hradeckých zkušeností, ale již za svého působení v Brně, pořádal v roce 1959 mezinárodní sympozium o elektroretinografii (ERG) v Luhačovicích, a to za účasti předních evropských odborníků v tomto oboru.

Po návratu na brněnskou oční kliniku (1955) se hlavně věnoval využití ultrazvuku v očním lékařství (společně s MUDr. J. Preisovou, DrSc. a spolupracovníky).

V roce 1967 v Brně pořádal mezinárodní sympozium o ultrazvukové diagnostice v očním lékařství (II. symposium internationale de diagnostica ultrasonica in ophthalmologia) a byl zvolen i prvním presidentem (1964–1967) mezinárodní společnosti SIDUO. Na vývoji přístrojové techniky pro ultrasonografii spolupracoval s rakouskou firmou KretzTechnik AG, později byl oceněn americkým institutem AIUM jako Pioneer Award – History of Medical Ultrasound (1988).

V letech 1955–1970 byl přednostou Oční kliniky LF, v letech 1957-1960 děkanem LF a prorektorem pro vědu a výzkum (1962–1969). Po celé své funkční období podporoval snahu o výstavbu nové Fakultní nemocnice v Brně-Bohunicích včetně nové lékařské fakulty. Dne 11. března 1969 byl, v zastoupení ministra zdravotnictví ČSR, přítomen při položení základního kamene k této stavbě.

Byl také dlouholetým předsedou Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně v Praze (1958–1968). V červnu 1968 se stal předním signatářem provolání 2000 slov. Na jaře, v roce 1969, byl jednohlasně zvolen rektorem univerzity, z politických důvodů však nebyl potvrzen tehdejším, již normalizačním, ministrem školství ČSR a musel z univerzity odejít.[1]

Krátkou dobu pracoval jako odborný dětský oční lékař pro MÚNZ v Brně, pro vážnou nemoc byl však brzy penzionován. Po celou dobu normalizace mu bylo zcela znemožněno dále vědecky pracovat i publikovat, nemohl vycestovat na přednášky či kongresy do zahraničí.

Jeho osobním přítelem byl významný evropský oční lékař, profesor univerzity v belgickém Gentu, Jules François (1907–1984), který se stal i čestným doktorem (dr.h.c.) UJEP v Brně (1969). V období Vanýskova působení na klinice byla jeho spolupracovnicí i pozdější (od roku 1991) přednostka oční kliniky Doc. MUDr. Květa Kvapilíková, CSc. (1928–2004), která se podílela i na zavedení výuky optometrie jako součásti katedry nemocí očních na LF MU.

Ve stejném lékařském oboru pracuje jeho vnučka MUDr. Klára Marešová, Ph.D., která je primářkou na oční klinice LF UP v Olomouci.

Od roku 2007 uděluje očním chirurgům Česká společnost refrakční a kataraktové chirurgie (ČSRKCH) medaili nesoucí jeho jméno.

Vzdělání
  • Český státní ústav učitelský, Na poříčí 5, (maturita 1929)
  • 1929–1935 studium na LF MU v Brně, (promoce 1935)

Akademická kariéra
  • od 1945 docent očního lékařství
  • od 1947 mimořádný profesor, od 1967 řádný profesor
  • od 1957 DrSc.

Členství

Reference
  1. RAMBOUSEK, Jiří. Vzpomínka na Miloše Slezáka. Universitas - revue Masarykovy univerzity. 2011, roč. 0, čís. 2. Dostupné online [cit. 2021-03-03]. ISSN 1212-8139. (česky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.